Plzeňský sládek Jan Majer byl uveden do Síně slávy českého pivovarství

V plzeňském pivovaru strávil nejdelší čas ze všech sládků. Jan Majer začínal sice jako chemik v laboratoři, ale postupně se vypracoval až na místo plzeňského sládka, které zastával od počátku 70. let až do roku 89. Stejně jako jeho předchůdci pečlivě dodržoval a chránil jedinečný výrobní postup plzeňského ležáku, který pak předal svému nástupci – Václavu Berkovi. I díky němu má dnes plzeňské pivo stále svou nezaměnitelnou chuť, za což získal od Českého svazu pivovarů a sladoven výjimečné ocenění Síně slávy českého pivovarství a sladařství.

Nemít na prahu padesátých let alespoň strýce hostinským, Plzeňský Prazdroj by zřejmě svého nejdéle sloužícího a dnes i nejstaršího žijícího sládka vůbec neměl. Aby se totiž Jan Majer vůbec dostal do učení do pivovaru, musel splňovat tehdejší striktní podmínku – někdo z rodiny musel mít něco společného s řemeslem.

Letos v lednu sice oslavil čtyřiaosmdesát, ale tento věk by mu hádal málokdo. Tvrdí, že je to právě díky pivu. Stále vitální muž dělí svůj volný čas mezi pět pravnoučat, chalupu v rodné Dolní Kamenici, kam míří s manželkou Markétou, houby a také pivovar, kde stále vede degustační skupinu seniorů. „Jsem rád, že o náš názor mají v pivovaru stále zájem,“ říká. Kdo jiný by měl lépe posoudit, zda Pilsner Urquell chutná pořád stejně… Degustačně si může ověřit, že to, co nabyl od svých pivovarských předchůdců, tedy po generace hýčkané tajemství péče a tradiční receptury plzeňského piva, dodržují i jeho následovníci. Může tak ochutnat i dnes stejný a poctivě uvařený originál jako před 173 lety, kdy vznikla jeho první várka.

Do pivovaru přišel Jan Majer jako velmi mladičký. Ačkoliv se původně chtěl stát truhlářem, jeho strýc ho přesvědčil o tom, že pivovarství bude v Čechách živé navždy. „Bylo to docela narychlo. Po vyučení jsem šel studovat na pivovarskou školu do Prahy, jenže tenkrát byl v našich pivovarech nedostatek techniků a tak nám dobu studia zkrátili na rok a já nastoupil do Plzeňských pivovarů.  Školu jsem pak dodělával později.“

První místo? Chemik v laboratoři Prazdroj. Po vojně pracoval v útvaru normování. „Lidi nás moc nemilovali. To víte, dělali jsme pro ně nepříjemné věci, třeba časový snímek pracovní doby. Dneska by se řeklo, že jsme šli po vyšší produktivitě práce.“

V roce 1959 povýšil na podsládka, od roku 1970 byl sládkem. „Každý věděl, že jsem sládkem, a říkali mi pane starý, ale oficiálně jsem byl vedoucím provozu Prazdroj. Sládkovskou čepici mám dodnes,“ vzpomíná.

Sládkoval do roku 1989, kdy žezlo nad Pilsner Urquell předával Václavu Berkovi. „Václav mi dělával sklepmistra. Ale rád vzpomínám i na ostatní kluky – bratry Hlaváčky, Jaroše a další. A společně vzpomínat je určitě na co. Třeba na doby, kdy do kompetencí sládka náleželo vyřizování reklamací. „Nebylo nic neobvyklého, když jsme objížděli hospody. Například Vikárku na Pražském Hradě. A propos, víte, že tam byl první pivní tank, kam jsme zaváželi cisternovým pivem? Další „tankovna“ byla v Obecním domě v Praze, kde jsme sváděli dlouhé boje za naše pivo. Když člověk vidí dnešní velice vysokou pivní kulturu a úroveň výčepáků, zdají se mu praktiky tehdejších hospodských neuvěřitelné. Slévání nedopitých půllitrů a jejich dočepování. Už tenkrát jsme vlastně dělávali obchodní sládky.

Věděli jsme, že pivo od nás jde v té nejlepší kondici stejně jako dnes a pokazit ho můžou spíše v hospodě. Také jsme měli k ruce výsledky analytických rozborů z laboratoří, ale stejně vám nejvíc napoví chuť bezprostředně po napití. Že pivo má hořkost přijatelnou, ne drzou, že má správnou pitelnost, to z čísel nevyčtete.“

Do Síně slávy českého pivovarství a sladařství jsou každoročně uváděny významné osobnosti pivovarsko-sladařského oboru. Toto nejvyšší ocenění je odměnou těm, kteří svými znalostmi, schopnostmi, vysokou odborností i pracovitostí a morálním příkladem přispěli k tomu, že pivovarnictví spolu se sladařstvím, chmelařstvím a pěstitelstvím se stalo nedílnou součástí společnosti, kultury a profesního věhlasu v České republice. Jan Majer mezi laureáty přibyl letos v září, jako jeden z oddaných a nadšených sládků plzeňského pivovaru.

Tiskový mluvčí Plzeňského Prazdroje Vladimír Jurina je médiím k dispozici na těchto kontaktech:

+420 724 617 886

Poznámky pro editory:

• S celkovým prodejem přes 10 milionu hektolitrů v kalendářním roce 2014 (včetně licenčních výrob v zahraničí) a s exportem do více než 50 zemí celého světa je Plzeňský Prazdroj, a. s., předním výrobcem piva v regionu a největším exportérem českého piva.
• Plzeňský Prazdroj, a. s., je členem společnosti SABMiller plc. Pilsner Urquell je mezinárodní vlajkovou lodí portfolia značek SABMiller.
• SABMiller plc je jednou z předních světových pivovarnických společností, se 70 tisíci zaměstnanci v 80 zemích celého světa. Nabízí více než 200 pivních značek včetně celosvětově známých, jako jsou Pilsner Urquell, Peroni Nastro Azzurro, Miller Genuine Draft a Grolsch, stejně jako přední lokální značky Aguila (Kolumbie), Castle (Jižní Afrika), Miller Lite (USA), Snow (Čína), Victoria Bitter (Austrálie) nebo Tyskie (Polsko).

Plzeň