Nově pasovaní bednáři pracují na 170litrových sudech k oslavě 170. výročí pivovaru a piva Pilsner Urquell

Po třech letech učednické práce ve starobylém  řemesle konečně vstoupili Ladislav Brůha a Karel Hofman do cechu bednářského. Součástí přijímací zkoušky byla závěrečná práce na 38hektolitrovém ležáckém sudu – tzv. bednění dna. Následoval tradiční bednářský pohlavek dle starého zvyku a poté představení výroby prvního z deseti 170litrových sudů, které bednářská parta zhotovuje pro letošní oslavy 170. výročí společnosti Plzeňský Prazdroj
a piva Pilsner Urquell.

„Plzeňský Prazdroj je jedním z posledních míst v Evropě, kde se zachovává řemeslná zručnost pivovarských bednářů. Bednáři stavějí a opravují sudy náročnými klasickými postupy, které si předávají z generace na generaci. Pro zachování řemesla je proto důležitá výchova dalších nástupců mistrů pivovarských bednářů. V Pivovarském muzeu ve Veleslavínově ulici v Plzni je do konce května otevřena velmi zajímavá výstava „Starobylé řemeslo bednářské“. Její návštěvu doporučuji všem, kteří mají zájem se dozvědět zajímavosti o tomto dnes již skutečně velmi vzácném řemesle,“ vysvětluje Jindřiška Eliášková, manažerka cestovního ruchu a historického dědictví společnosti Plzeňský Prazdroj.

Prazdroj doslova hýčká bednářský um nejen z úcty k tradici, ale i z praktických důvodů. Pivo zrající postaru v dubových sudech pivovarských sklepů slouží k trvalému porovnávání s pivem vyráběným s pomocí moderních technologických zařízení.

Počátky bednářského řemesla se datují od 8. století a ve středověku bývalo tzv. čestným zaměstnáním. Nemohl jej vykonávat syn metaře, kata či hlídače dřeva aj. I dnes si tato profese klade poměrně vysoké nároky. Plzeňský Prazdroj, jehož původní bednárna vznikla hned při založení pivovaru v roce 1842, vyhledává adepty bednářského řemesla mezi zkušenými truhláři. Dnes Pracuje v Pivovaru 7 bednářů.

„Práce se dřevem, zvláště pak na dubových ležáckých sudech a kvasných kádích, je krásným tradičním řemeslem a určitě mě těší dnešní pasování na bednáře. Od starších kolegů je ale v této těžké poctivé práci stále co se učit,“ svěřil se jeden z nových bednářských mistrů Ladislav Brůha. „Oba, já i Láďa, jsme vyučení truhláři, práce se dřevem nám učarovala už dávno, ale bednařina, zvláště ta pivovarská, je vzácné a starobylé řemeslo. Proto jsme se pro něj rozhodli. A že je s ním spojena i spousta dřiny – no, je to opravdu chlapská práce“, dodává s úsměvem Karel Hofman.

Samotné dřevo, z kterého se sudy a kádě vyrábějí, podléhá přísnému výběru. Na výrobu pivních sudů se používá výhradně dubové dřevo, přičemž porážené duby musí mít v průměru více než 70 cm a do výšky 10 m nesmí růst větve. Duby se těží v místech, kde je tvrdší podloží a stromy rostou pomalu. Minimální přírůstek, tedy letokruhy blízko sebe, je důležitá vlastnost dřeva, aby sud neprotékal. Nejvhodnější doba těžby je v zimě: ve fázi vegetačního klidu neobsahují stromy tolik mízy. Než se dřevo použije na výrobu sudů, musí schnout přirozenou cestou v tzv. štosech minimálně 6 let.

Poznámky pro editory

• S celkovým prodejem  více než 9,9 milionu hektolitrů v kalendářním roce 2011 (včetně licenčních výrob v zahraničí) a s exportem do více než 50 zemí celého světa je Plzeňský Prazdroj, a. s., předním výrobcem piva v regionu a největším exportérem českého piva.
• Plzeňský Prazdroj, a. s., je členem společnosti SABMiller plc. Pilsner Urquell je mezinárodní vlajkovou lodí portfolia značek SABMiller.
• SABMiller plc je jedna z největších světových pivovarnických společností, s pivovarnickými aktivitami či distribucí ve více než 60 zemích světa napříč šesti kontinenty. Skupina značek SABMiller zahrnuje významné značky jako Pilsner Urquell, Miller Genuine Draft, Grolsch, Peroni Nastro Azzurro a mnoho dalších úspěšných regionálních značek.

Kontakt:
Jiří Mareček
Plzeňský Prazdroj
724 617 219

Plzeň