Petr Havlíček doporučuje zaměřit se na nutriční hodnoty a použité suroviny

Petr Havlíček, známý výživový poradce, hovoří o nutričním významu piva a nealkoholickém pivu jako součásti moderního životního stylu.

1. Měli by lidé sledovat nutriční hodnoty potravin a nápojů, které chtějí zařadit do svého jídelníčku?  Jak je vlastně mají „číst“?

Spotřebitel by se měl zaměřit na dvě skupiny informací. Za prvé – na nutriční hodnoty, to znamená na energetickou hodnotu a obsahy jednotlivých živin, tj. bílkovin, tuků, sacharidů, cukrů, tuků, nasycených tuků, soli a popřípadě i vlákniny. Za druhé – na použité suroviny. Výběr by z mého pohledu měl být následující: pročíst nutriční hodnoty, pak se podívat na použité suroviny a teprve následně řešit, zda je výrobek bio, český či regionální …

 

2. Plzeňský Prazdroj má na svém webu tabulky nutričních hodnot piv a během tohoto roku začne tyto hodnoty uvádět i na obalech a etiketách piv. Vidíte v tom z pohledu odborníka nějaký přínos?

Rozhodně ano. Usnadní to život jak odborníkům, tak i spotřebitelům, kteří řeší svůj životní styl.

 

3. Nealko pivo je doporučováno jako alternativa iontových nápojů po sportu či fyzicky náročné práci. Jaký na to máte názor?

Pro vrcholový sport, který má výrazněji odlišné nutriční požadavky, lze nealko pivo spíše než jako iontový nápoj doporučit jako nápoj regenerační, vhodný po lehčím tréninku.  Důvodem je obsah dobře využitelných sacharidů, ochranných látek (flavonoidů), draslíku, hořčíku a sodíku, jejichž množství je srovnatelné s mnoha běžně dostupnými regeneračními nápoji. Rekreační sportovec může při méně náročném výkonu (například 3 hodinové vyjížďce na kole v nepříliš náročném terénu) použít nealko pivo jak při samotném výkonu, tak i po jeho ukončení.

 

4. Doporučil byste lidem pivo po zvýšené fyzické aktivitě?

Pokud si jde člověk občas zasportovat a nečeká od svého snažení nárůst kondice či formování postavy, pak si jedno 10 stupňové pivo po sportu může klidně dát. Pivo klasické, tedy obsahující alkohol, ale nelze doporučit jako nápoj konzumovaný v průběhu sportu. Alkohol totiž utlumuje a snižuje i pozornost a pohybovou koordinaci. Není vhodné ani jako regenerační nápoj po ukončení sportu. Důvodem je opět obsah alkoholu, který musí organismus primárně zpracovat, takže se oddaluje nástup regeneračních procesů a dochází k přetěžování jater.

 

5. Zaznamenal jste jako výživový poradce, že se vnímání nealkoholického piva mění z „negativní volby – náhražka piva“ na  moderní nápoj pro aktivní životní styl?

Z mého vnímání lidé berou zejména ochucená nealkoholická piva jako zdravější a mnohdy chutnější a více osvěžující formu klasických limonád.

 

6. Pokud se zajímám o svůj denní energetický příjem, je nějaký rozdíl, pokud volím mezi konzumací např. piva či červeného vína, nealkoholického piva či kolového nápoje?

Pokud tyto nápoje porovnáme jen z hlediska jejich energetické hodnoty, dostaneme se k následujícím hodnotám (zdroj: NutriPro Expert, www.napivosrozumem.cz, http://www.coca-cola.cz/)

Pivo 10 stupňové 100ml:              43 kcal

Nealko pivo 100ml:                        37 kcal

Víno červené 100 ml:                     84 kcal

Coca Cola 100 ml:                            45 kcal

Jednoznačně největší energetickou hodnotu má červené víno, u kterého téměř veškerá energie pochází z alkoholu. Srovnatelně je na tom Coca Cola a 10 stupňové pivo. U coly je zdrojem energie výlučně cukr, u piva jsou to sacharidy a alkohol. Nejlépe vychází tedy nealkoholické pivo, které má například skoro poloviční energetickou hodnotu (energie pochází téměř výlučně ze sacharidů) oproti červenému vínu.

 

7. Co si myslíte z výživového hlediska o ochuceném nealkoholickém pivu?

Z pohledu nutričních hodnot je nealko pivo bez příchuti vhodnější. Oproti nealkoholickému pivu ochucenému obsahuje jak celkově méně sacharidů, tak i méně jednoduchých cukrů.

 

8. Působí pivo blahodárně na trávení?

Pivo podporuje trávení především těžších, tzn. tučnějších jídel. Je to díky hořkým chmelovým látkám, které podporují produkci žluče. Ta je nezbytná pro správné trávení tuků. Někteří žlučníkáři tvrdí, že se jim výrazně uleví, pokud si při jídle dají skleničku kvalitního piva. Ale ne všechna piva jsou stejná, proto je třeba to „vychytat“ a najít si to správné pro sebe a popíjet jej v průběhu jídla. A je tu ještě jeden aspekt, na který se zapomíná. Malé množství piva má lehce zklidňující účinek. A právě klid organismu je základní podmínkou dobré činnosti trávicího traktu

 

9. Můžete se vyjádřit k některým pivním mýtům?

• Je pravda, že po pivu roste pivní břicho/pivní mozol?

Pivní mozol není o pivě samotném, ale o zvýšeném příjmu energie. Z piva i jídla, které si při této příležitosti dáváme. Téměř po všem, čeho člověk sní či vypije hodně (snad jen vyjma zeleniny a neslazených tekutin), může narůstat na váze. Prostě zákon rovnováhy platí – pokud je můj příjem vyšší, nežli to, co za den spálím, pak zcela logicky ztloustnu.

• Je pravda, že ženám po pivu rostou prsa?

Cože? Zkuste se zeptat dívek, které řeší malá prsa, zda jim po pivě narostla. Pokud se tím něco zvětšilo, pak množství tuku v těle. Pak prsa opravdu mohou „narůst“, ale z  důvodu útrobního tuku, který narušuje hormonální rovnováhu.

• Je pravda, že pivo je dobré na zažívání, protože je zásadité?

Principiálně, žádné pivo nemůže být zásadité. Všechna piva mají pH v rozmezí 4,1-4,9. Plzeňské pivo má ale jednu z nejnižších kyselostí a zároveň vysoký obsah hořčin, podporujících vylučování žluči. A právě díky těmto dvěma skutečnostem může pomáhat při překyselení žaludku po těžkých jídlech.

• Je pravda, že pivo může přispívat ke snižování rizika degenerativních chorob (např. Alzheimerova choroba) díky obsahu významných minerálů?

Některé studie to uvádějí, nicméně mnohem důležitější je dodržovat zásady zdravého životního stylu, v rámci kterého si muž může dát jedno velké pivo a žena jedno malé pivo denně 🙂

Praha