7+1 postřehů o národním nápoji Čechů aneb hojnost chutí je v kurzu

Pivo k naší tuzemské kotlině patří už stovky let. Odnepaměti je také považováno za český národní nápoj. V Česku vaří pivo již přes 500 velkých i malých pivovarů a stovky, možná tisíce domácích pivovarníků. Čeští spotřebitelé mohou ochutnat a vyzkoušet pestrou nabídku různých pivních značek. Ale, znají Češi vůbec pivo? Vědí, z čeho se vaří? Při jaké teplotě by se mělo pít? Kolik je v pivu vlastně vody? Sedm plus jedna postřehů o českém pivu a pivovarnictví sestavil Roman Šolc, obchodní sládek Pivovaru Radegast. Tak dej Bůh štěstí.

Chmel, kam se podíváš
Věděli jste, že Česko je chmelařská velmoc? Dokonce patříme do TOP trojky mezi světovými pěstiteli chmele – před námi je jen USA a Německo. V české krajině najdeme asi 8 % světové plochy, na které se pěstuje chmel. Jedná se o přibližně 5 000 hektarů (v roce 2021 to bylo 4971 ha). Nejvíce se u nás pěstuje slavný Žatecký poloraný červeňák (asi 85 % plochy), ale jsou tu i dvě desítky dalších odrůd včetně třeba Kazbeku, Saaz Late nebo Agnusu.

Proč mluvit při pivu i o vodě?
Protože v každém pivu je asi 92-93 % vody. Je tak jednou ze základních surovin, které mají na výslednou chuť piva ohromný vliv. Proto si každý pivovar své zdroje vody střeží jako oko v hlavě. Bez kvalitní vody dobré pivo zkrátka neuvaříte. Je lepší tvrdá, nebo měkká voda? Záleží na tom, v jakém pivním stylu má být pivo uvařeno. Pro tradiční české ležáky je ideální měkká voda.

S osmičkou nic nezkazíte!
Lahvové pivo se na sedmý schod můžete dát, ale tu správnou chuť piva zaručí jen ideální servírovací teplota. A jaká by měla být? Nejlépe si český ležák nebo výčepní pivo vychutnáte, když se vychladí na 7 až 8 °C. Když sáhnete po vytipovaném speciálu, například ve stylu IPA, tak si pivo nachystejte na teplotu 8 až 10 °C.

Správné domácí servírování znáte?
Čeští hospodští už jsou často velcí profíci a vědí, jak hostům pivo správně načepovat
a naservírovat. Ale co doma? Stačí pivo vyndat z lednice nebo ze sklepa? Opatrně otevřete láhev, aniž byste jí třepali. Je nutné začínat s čistou, chladnou sklenicí, vypláchnutou před naléváním studenou vodou. Držte láhev pod úhlem 45 ° a sklenici téměř vodorovně, poté lijte pivo po stěně do středu svažující se sklenice – pivo tak získá perfektní chuť a ideální pěnění. Když je láhev z poloviny prázdná, narovnejte sklenici a zbytek obsahu nalijte přímo do středu. Postupně zvyšujte vzdálenost mezi lahví a sklenicí, vytvořené víření uvolní aroma. Zbytek piva rychle nalijte do sklenice, proudem vytvořte hustou vysokou pěnu.

Hojnost chutí na vzestupu
S různými pivními styly a chutěmi se v posledních letech doslova roztrhl pivovarnický pytel. Čeští spotřebitelé nikdy neměli na výběr takovou chuťovou hojnost a pestrost. V Češi si v současnosti mohou vybrat z desítek až stovek různých pivních speciálů v pestré paletě pivních stylů od tradičních ležáků českého typu, přes pšeničná piva, portery, bocky, americké ejly až po styl India Pale Ale (IPA). K pivní rozmanitosti se přidávají i větší pivovary. Třeba Radegast uvařil první svrchně kvašené pivo ve své historii ve stylu Session IPA s názvem ROG IPA.

Hořkost aneb IBU je všude
Češi si hořká piva oblíbili, to je další trend posledních let. České pivovary na jejich zájem samozřejmě patřičně reagují. Které z piv má na světě nejvíce hořkosti (označující se zkratkou IBU)? V zahraničí se objevují piva s hořkostí až 2 600 IBU, v Česku se dají ochutnat piva s hořkostí přes 125 IBU. Radegast ROG IPA má 50 jednotek hořkosti.

Když chmel, tak v peletách?
Na varnách většiny českých pivovarů už čerstvý chmel nenajdete. Proč tomu tak je? O kvalitu jde „až“ v první řadě. Chmel v podobě pelet si díky speciálnímu zpracování zachovává své prvotřídní chuťové vlastnosti celý rok. Právě proto jsou využívány chmelové pelety, a ne lisované chmelové šišky.

České pivo je unikát?
Je to tak a máme to od Evropské unie potvrzené černé na bílém. Už od roku 2008 se značka České pivo zapisuje do povědomí lidí nejen u nás, ale i v zahraničí. Chránění zeměpisné označení má zapsáno 18 českých pivovarů. Co musejí splňovat? Pivo je potřeba uvařit u nás za použití české vody, českého chmele a českého sladu. Sládci musejí dbát na tradiční postupy a technologie. Bez výjimek.

Poznámky pro editory:
• V pivovaru Radegast se vaří pivo od roku 1970 a 3. prosince 2020 oslavil 50 let od uvaření první várky piva. Oblibu si získalo díky své charakteristické výrazně hořké chuti.
• Pivovar Radegast je vyhledávaným turistickým cílem, který každoročně navštíví téměř 50 tis. lidí. Je součástí projektu Technotrasa, kam patří nejvýznamnější památky Moravskoslezského kraje.
• Pivovar Radegast investoval za posledních 12 let desítky milionů korun do vodohospodářských projektů a během tohoto období snížil spotřebu vody potřebnou na výrobu piva o 38 %. V roce 2021 spotřeboval pouze 2,49 hl vody na výrobu 1 hl piva, dosáhl nejlepšího výsledku v historii a zařadil se tak mezi pivovary, které patří v šetření s vodou k nejlepším na světě.
• Pivovar Radegast je součástí Plzeňského Prazdroje. S exportem do více než 50 zemí celého světa je Plzeňský Prazdroj lídrem mezi výrobci piva v České republice a největším exportérem českého piva.
• Plzeňský Prazdroj získal v letech 2019 a 2020 v žebříčku Byznysu pro společnost TOP Odpovědná firma nejvýznamnější ocenění – Trendsetter za to, že dlouhodobě v Česku udává směr v oblasti udržitelnosti a přináší nové inspirativní podněty k odpovědnosti v podnikání.