„Letiště“ jako první hospoda na Ústecku čepuje tankovou jedenáctku Gambrinus

26.10.2009 Gambrinus

„Kvalitní a dobře ošetřené pivo si zkrátka svého pivaře najde i přes krizi a trendy na pivním trhu, jako je mírný pokles spotřeby sudového piva. Přestože tanky jsou vhodné pouze pro vybrané hospody s velkou výtočí a vynikající péčí o kvalitu piva, musíme se hodně snažit, abychom poptávku po zřízení tankoven mezi hospodskými uspokojili,“ říká Milan Heřman, vedoucí tankového hospodářství v Plzeňském Prazdroji.

Dnešní tanky používají systém bag-in-box, kdy je pivo uloženo v nepropustném polypropylenovém vaku a při čepování vůbec nepřichází do kontaktu se vzduchem ani stěnou tanku, což pozitivně ovlivňuje kvalitu a trvanlivost piva.

Pivnice Letiště na sídlišti Severní Terasa se stává čtvrtou tankovnou s plzeňským pivem v Ústí nad Labem, jako jediná zde však bude čepovat z tanku nejprodávanější českou jedenáctku Gambrinus 11° Excelent. Měsíčně se zde vypije 70 hektolitrů ze čtyř pětihektolitrových tanků a cisterna s plzeňskou jedenáctkou sem zajíždí 1–2x týdně.

„Hosté měli o tankové pivo zájem a my jsme zase nechtěli pořád běhat do sklepa a přerážet sudy. Nicméně tříměsíční přestavba na tankovnu, jejíž nutnou podmínkou bylo i získání certifikace vynikající péče o pivo, stejně proběhla za plného sudového provozu. Drobné úpravy ještě dokončujeme, pořád je na čem pracovat,“ říká majitel pivnice Letiště Josef Janeček.

Původní název pivnice byl Horizont, ale v létě dlouholetí štamgasti prosadili přejmenování na Letiště, kvůli nezvykle úzkému a dlouhému půdorysu, který jim připomínal sezení v letadle. Na Letišti trénují hned čtyři špičkové týmy první ligy amatérského kulečníku.

Za poslední rok roste počet tankoven nejrychlejším tempem v jejich české historii. V průměru Plzeňský Prazdroj každý měsíc otevírá šest nových hospod se svými značkami v tanku, zatímco v letech 1994–2008 měsíčně přibývaly jen tři nové tankovny. Plzeňský Prazdroj nyní zaváží pivo do téměř 600 tankoven s více než 2300 tanky.

Nikde jinde v Evropě a zřejmě ani na světě nedosahují tankovny takového rozšíření a propracovanosti jako v ČR. Nahrává tomu role piva jako národního nápoje a také skutečnost, že v ČR je zvykem mít na čepu jednu či jen několik málo značek piva.

Poznámky pro editory:

  • S celkovým prodejem 10,7 milionu hektolitrů v kalendářním roce 2008 (včetně licenční výroby v zahraničí) a s exportem do více než 50 zemí celého světa je Plzeňský Prazdroj předním výrobcem piva v regionu anejvětším exportérem českého piva.

Kontakt:
Jiří Mareček
tiskový mluvčí
Tel.: 724 617 219

Začátky pivních tanků

Někdejší „Restaurace a jídelny“ (RaJ) s velkou spotřebou, obvykle nádražní a sídlištní restaurace, používaly tzv. stojaté tanky. Pivo bylo čepováno s použitím běžných vzduchových kompresorů. V dlouhodobějším kontaktu se vzduchem však pivo brzy větralo a ztrácelo říz. Také použité materiály – smalt nebo ocel opatřená často oprýskajícím nátěrem – kvalitě piva neprospívaly. Objem těchto tanků se pohyboval mezi 10 a 17 hl. Pro měření množství vyčepovaného piva se používal tzv. pivoznak – trubka s pravítkem podél celé výšky tanku.

Moderní pivní tanky přispívají ke kvalitě čepovaného piva

Předchůdkyně dnešních tankoven začal Plzeňský Prazdroj zavádět počátkem 90. let. Tehdejší velkokapacitní tanky byly oproti někdejším tankům RaJ velkým krokem vpřed, ale představovaly určité riziko, kdy při nedostatečné sanitaci tanků potrubí a hadic a nesprávné manipulaci s pivem nebo jeho dlouhým čepováním hrozilo, že dojde ke zhoršení chuťových vlastností piva. Riziko se postupně podařilo odstranit novým řešením nerezových tanků o objemu 10 hl (od roku 2006 také o objemu 5 hl), ve kterých je pivo uloženo v nepropustném polypropylenovém vaku – tzv. systém bag-in-box. Pivo při čepování vůbec nepřichází do kontaktu se vzduchem ani stěnou tanku, což pozitivně ovlivňuje kvalitu a trvanlivost piva.

Je-li pivo dobře ošetřeno, pak není rozdíl v kvalitě z tanku nebo sudu. Zatímco tanky jsou z provozních důvodů výhodné pro provozovny s velkou výtočí, sudy jsou méně nákladné a svým menším objemem zase umožňují udržet kvalitu piva i tam, kde se ho tolik rychle nevypije. Plzeňský Prazdroj usiluje o kvalitu ve všech velikostech provozoven zaváděním jak různých velikostí tanků (10 hl, 5 hl, tak sudů (50 l, 30 l, 15 l)

Tankovny čepují nepasterizované pivo, pro zachování kvality je proto nutné pivo z tanku vyčepovat co nejdříve, cca do týdne nebo do tří dnů po naražení. Nezbytnou podmínkou pro instalaci tankoven je tak určitá minimální týdenní výtoč. Ideální množství pro velké pivní tanky (objem 10 hl) je to 20 hl týdně a pro malé pivní tanky (objem 5 hl) týdně 10 hl. Cena tankovny je různá dle instalace, v zásadě se ale pohybuje v rozmezí 650 – 800 tis za tankovnu.

Tankové pivo přináší výhody hlavně provozovatelům restaurací – nepotřebují tolik místa jako na skladování sudů a nemusejí tak často odbíhat do sklepa narážet další sudy. Chlazení piva v tanku je také energeticky úspornější.

Ústí nad Labem