Hospody Václava Havla

V Anglii by se nestalo, že by se u jednoho stolu sešel milionář s instalatérem. Pro každého je tam totiž určen naprosto jiný typ podniku. U nás je to něco úplně jiného. Nad pivem v české hospodě si pohovoří ředitel banky s kominíkem a pro oba ten rozhovor může přinášet něco nového a zajímavého,“ říká Hanzel.

Václav Havel byl častým hostem v hospůdkách kolem svého bydliště na Rašínově (tehdy Engelsově) nábřeží. Chodíval na Plzeň do restaurace Na Rybárně v Gorazdově ulici. Zdejší obsluha jej měla ráda, jednak pro jeho přátelskou povahu, ale také proto, že byl štědrý hostitel pro nezřídka početnou skupinu přátel.

To se nelíbilo estébákům. Státní Bezpečnost naléhala na vedení Restaurací a jídelen, aby Havla a další disidenty personál odbýval a záměrně přehlížel. Vedoucí restaurace Eva Beranová však pokynů nedbala a dál se disidentům věnovala stejně laskavě a vstřícně jako k ostatním hostům.

Na Rybárně se řešilo mnohé v čase kolabujícího komunismu. A také kousek odtud, na náplavce, v hospodě Paroplavba. „Tady se dával dohromady text výzvy Několik vět,“ vzpomíná Vladimír Hanzel. Václav Havel chodil i do dalších pivnic, na oblíbenou Plzeň třeba k Tygrovi nebo k Pinkasům.

Po listopadu a poté, co byl zvolen prezidentem Československa, brával Václav Havel své zahraniční hosty – prezidenty a další státníky – právě do českých hospod. „Nejdříve to začalo formálně, klasicky se dopředu vybrala restaurace a zařídila se rezervace. Jenže to hospodám přinášelo mnohé nesnáze, prohledávala je četná ochranka, dělaly se hygienické kontroly…. Postupem času proto Václav Havel pořádal „utajené“ návštěvy hospod, jen v úzkém doprovodu a bez všech procedur. Já jsem mu často chodil dopředu dělat rezervace na své jméno, měl jsem totiž výhodu, že mě prakticky nikdo neznal. V podniku nic netušili, neproběhly žádné manévry a Václav Havel poseděl se svými hosty v přirozeném prostředí a atmosféře české hospůdky,“ vypráví Vladimír Hanzel. „Všichni jeho hosté byli okouzleni a příjemně překvapeni,“ dodává.

Hospodě Na Rybárně zůstal Václav Havel věrný i po revoluci. Poseděl zde s Paulem Simonem či s Joan Baezovou, Olga Havlová sem pozvala Rolling Stones. Všichni se tu podepsali na zeď. Existuje nadále, ovšem je z ní vietnamská restaurace a slavné podpisy ze zdí nenávratně zmizely, zůstal jenom vybledlý podpis Václava Havla.

Hospůdku na náplavce pak získala v restituci zpět rodina Soukupových, které komunisté po roce 1948 podnik zabavili. Jmenuje se Vltava a Václav Havel ji i po roce 1990 rád navštěvoval jak sám, tak s úzkým okruhem přátel. Tato hospůdka vzpomínky na svého štamgasta a prvního porevolučního prezidenta dodnes s láskou opatruje.