Podle seznamu, co největší nákup a hlavně rychle. Nákupní chování se v krizi opět mění

Nákupní chování Čechů se pod vlivem koronavirové krize opět mění. Na konci září se Češi, podobně jako před první vlnou pandemie, výrazně předzásobili: prodeje obchodů s potravinami se zvýšily o 19 procent, na jaře před prvním lockdownem to bylo o 21 procent.

S postupným nástupem podzimní vlny epidemie lidé nakupovali potraviny a další zboží do zásoby. Oproti stejnému období loňského roku se průměrná velikost nákupu zvýšila o 15 procent a vzrostl i počet transakcí, a to o tři procenta. Téměř identicky přitom Češi nakupovali i před vypuknutím první vlny koronakrize letos na jaře. Vyplývá to z dat agentury Nielsen pro Plzeňský Prazdroj.

Experti nyní očekávají návrat k nákupnímu chování, jaké jsme zažili při prvním lockdownu v březnu a dubnu. Tehdy podle průzkumu společnosti Dunnhumby (nákupní myšlení v ČR) lidé snížili počet nákupů – zatímco před krizí nakupovala většina lidí (54 procent) jednou za dva až tři dny, v krizi lidé nejčastěji chodili na nákup v rozmezí 4-6 dní (34 procent lidí), čtvrtina z nich dokonce jen 1x týdně. Data tak ukazují, že aktuální rozhodnutí vlády o zavření obchodů v neděli současné nákupní zvyky ovlivní mnohem méně, než by tomu bylo v době mimo krizi.

Čím méně chodíme na nákupy, tím je pro nás důležitější se na ně připravit. Zatímco v běžném životě si detailní nákupní seznam dělá třetina lidí, v době lockdownu pečlivě plánuje nákup sedmdesát procent z nás. Odpadají naopak nákupy malého množství položek učiněné z náhlého rozhodnutí. Klesá také počet navštívených obchodů. V době mimo krizi lidé v běžném týdnu navštěvují nejčastěji 3 a více různých obchodů (68 procent lidí), v krizi pak nanejvýš dva různé prodejce (84 procent lidí). Lidé pak v době koronavirové pandemie vyhledávají nejčastěji výrobky českých a lokálních producentů (86 procent) a více se spoléhají na zavedené značky a produkty (80 procent). Mnohem méně jsou v době předzásobení citliví na cenu, nevyčkávají na slevové akce, jako by to u svého oblíbeného zboží dělali za běžných okolností.

Pokud jde o pivo, lidé v obchodech podle průzkumu nahrazují pouze malou část spotřeby z uzavřených hospod. Celkové prodeje piva koncem září narostly v rámci předzásobení podle průzkumu o 15 až 20 procent. Říjen, kdy se postupně omezily prodeje v hospodách, byl ale podle obchodního ředitele Prazdroje Tomáše Mráze v porovnání s jarním lockdownem v obchodech výrazně slabší. „Na jaře se do obchodu „přelilo“ každé čtvrté nevypité pivo v hospodě, nyní je to výrazně méně. Situace je odlišná, do obchodů chodí méně lidí, a to se projevuje i na prodejích baleného piva, které už nerostou tak, jako před půl rokem,“ říká Tomáš Mráz.

Většina nákupních zvyků se s krizí mění jen dočasně a platilo to i pro jarní koronakrizové období. Toto pravidlo má ale své výjimky. Během první vlny si spousta nových zákazníků vyzkoušela nákup potravin online a část z nich u této formy zůstala i po omezení restrikcí. Prazdroj se proto aktuálně soustředí na plynulé a efektivní zásobování internetových obchodů a zintenzivňuje i další rozvoj tohoto sektoru. „Nedávno jsme pomohli rozjet největší tuzemské prodejní skupině Coop její vlastní internetový obchod, který se soustředí na plynulé zásobování zejména menších měst a obcí. Chceme, aby byly naše produkty pro spotřebitele stále dostupné,“ říká Tomáš Mráz.

 Kontakt:

Zdeněk Kovář

Plzeňský Prazdroj

735 189 368

Poznámka pro editory:

• S exportem do více než 50 zemí celého světa je Plzeňský Prazdroj lídrem mezi výrobci piva v regionu a největším exportérem českého piva.
• Plzeňský Prazdroj získal v roce 2019 v žebříčku Byznysu pro společnost TOP Odpovědná firma nejvýznamnější ocenění – Trendsetter za to, že dlouhodobě v Česku udává směr v oblasti udržitelnosti a přináší nové inspirativní podněty k odpovědnosti v podnikání.