- Novinky
- Udržitelnost a odpovědnost
- Obchodní výsledky
- Ocenění
- Akce
- Pilsner Urquell
- Gambrinus
- Radegast
- Velkopopovický Kozel
- Birell
- Volba sládků
- Ostatní produkty
Prazdroj ve svých pivovarech rekordně šetří vodou, ukazuje jeho nová Zpráva o udržitelnosti
29.10.2024 Udržitelnost a odpovědnostUž od roku 2026 budou všechny velké tuzemské firmy vydávat svůj nefinanční reporting povinně. Plzeňský Prazdroj ho letos na dobrovolné bázi vydává už po osmnácté. Představuje v něm své aktivity v pivovarech i mimo ně, které mu pomáhají snižovat dopad jeho podnikání na životní prostředí. V roce 2023 dosáhl historicky nejnižší průměrné spotřeby vody v pivovarech, výrazně se posunul na cestě k plné cirkularitě obalů, investoval do fotovoltaiky a dalších technologií snižujících emise ve výrobě. Zpráva o udržitelnosti 2023 se ale také věnuje dodavatelsko-odběratelskému řetězci, protože drtivá většina emisí pochází z činností mimo pivovary, a projektům, kterými Prazdroj podporuje pěstitele chmele a ječmene. Zprávu Prazdroj vydává u příležitosti Světového dne udržitelnosti, který každoročně připadá na poslední říjnovou středu.
„Z aktivit mimo pivovary pochází 86 % emisí spojených s našimi výrobky, zatímco přímo na výrobu v pivovarech připadá jen 14 %. Do roku 2030 chceme být ve výrobě uhlíkově neutrální. K tomu nám pomohou především obnovitelné zdroje energií nebo investice do moderních a šetrných stáčecích linek a elektrické přepravní systémy v našich skladech,“ říká Ivan Tučník, manažer udržitelnosti Plzeňského Prazdroje.
Prazdroj všechny klíčové údaje shrnuje už po osmnácté ve své nefinanční Zprávě o udržitelnosti, v níž se věnuje tomu, jak naplňuje svoji strategii udržitelnosti s názvem „Na budoucnost! 2030“. Představuje v ní klíčové ukazatele napříč všemi pilíři ESG včetně detailních informací k jednotlivým pivovarům a konkrétním zdrojům emisí. Ve 12 kapitolách podrobně popisuje pokrok při naplňování jednotlivých závazků.
Zpráva mimo jiné ukazuje dlouhodobý trend snižování emisí ve výrobě Plzeňského Prazdroje. Zatímco v roce 2019 produkoval 21 % z celkových emisí CO2 celého dodavatelsko-odběratelského řetězce, v roce 2023 to bylo už jen 14 %. Napříč celým hodnotovým řetězcem, tzv. od semínka až po sklenici, přitom Prazdroj i díky projektům a aktivitám s partnery od roku 2019 v Česku a na Slovensku snížil produkci skleníkových plynů o 19 %, přímo ve výrobě pak dokonce o 48 %.
„Pomáhá nám k tomu zejména postupný přechod na obnovitelné zdroje energií ve všech pivovarech. Ať už jde o instalaci solárních panelů na střechy provozních budov, čímž snížíme produkci CO2 o téměř 500 tun ročně, nebo teplo, které v Plzni odebíráme z dřevní štěpky. Hledáme také externího partnera pro nákup zelené elektřiny, který by pro nás postavil novou elektrárnu a dokázal pokrýt spotřebu všech našich tuzemských pivovarů,“ popisuje Ivan Tučník.
Prazdroj ve Zprávě přesně monitoruje produkci emisí v rámci celého řetězce od pěstitelů přes výrobu až po dopravu a gastronomii. Oblast zemědělství a surovin loni vyprodukovala 9 % emisí, zpracování surovin 5 %. Nejvíce pak připadalo na obaly, a to 28 % emisí. Doprava a logistika tvořila 17% podíl a druhou největší položkou bylo s 23 % chlazení piva v obchodech, hospodách a restauracích. Prazdroj se proto výrazně angažuje v environmentálních inciativách mimo pivovar. Jeho projekt „Chytrej výčep“ měří spotřebu vody a energií ve výčepech a letos přinesl první výsledek – úspornější chladič, který snižuje spotřebu energií výčepu o více než 30 %. Projekt „Pro chmel“ je zaměřen na efektivnější hospodaření s vodou na chmelnicích a letos nabídl chmelařům aplikaci, která jim radí, kdy a v jakém množství mají zavlažovat. Další z projektů – „Pro ječmen“ – se soustředí na stabilizaci výnosů sladovnického ječmene s využitím postupů regenerativního zemědělství.
Graficky je Zpráva o udržitelnosti za rok 2023 ztvárněna jako dialog mezi Plzeňským Prazdrojem a přírodou. Koncept, který připravila agentura Boomerang Communication, vychází z myšlenky, že k pivu neoddělitelně patří diskuse. Ta se ve zprávě přesouvá z hospody do přírody, odkud pochází suroviny pro výrobu piva.
Povinnost reportovat o udržitelnosti má v ČR nyní několik desítek firem, dobrovolně se k nim postupně přidávají další. Zpráva od Prazdroje se pravidelně řadí k těm nejkomplexnějším. Je vytvořena v souladu s mezinárodními reportingovými standardy GRI (Global Reporting Initiative) a prošla nezávislým externím ověřením u společnosti Forvis Mazars v souladu se standardy ISAE 3000. Ta letošní se navíc s předstihem již částečně řídí také novými evropskými standardy pro vykazování informací o udržitelnosti ESRS v návaznosti na evropskou Směrnici o podávání zpráv podniků o udržitelnosti CSRD, jejíž požadavky budou pro Prazdroj závazné až ve zprávě v roce 2026.
Celá Zpráva je dostupná na webu: https://udrzitelnost.prazdroj.cz/zprava-o-udrzitelnosti/
VÝBĚR ZE ZPRÁVY O UDRŽITELNOSTI PLZEŇSKÉHO PRAZDROJE ZA ROK 2023
Rekordně nízká spotřeba vody
Prazdroj dlouhodobě snižuje spotřebu vody ve všech svých pivovarech. V roce 2023 dosáhl historicky nejnižší úrovně spotřeby 2,8 litru na jeden litr piva, přičemž například ještě v roce 2012 to bylo 3,6 litru. Světový průměr spotřeby vody na jeden vyrobený litr piva se přitom udává kolem 4,5 l. Premiantem v úsporách je pivovar Radegast, kde se na 1 litr piva spotřebuje 2,29 litru vody. Radegast se dlouhodobě věnuje také zadržování vody v krajině, částkou 1 milion korun vloni podpořil výstavbu celkem 29 tůní v osmi lokalitách po celé České republice.
Fotovoltaika na střechách provozních budov
Ke snižování emisí a využívání obnovitelných zdrojů energie přispívá rozsáhlý program instalace fotovoltaiky na střechách provozních budov pivovarů. V roce 2023 Prazdroj zapojil první solární elektrárnu ve Velkých Popovicích a chystá je i v dalších pivovarech. Solární panely ve Velkých Popovicích jsou na ploše 5 850 m2, což odpovídá zhruba 30 tenisovým kurtům. Celkový výkon panelů v Popovicích je 306 MWh elektřiny ročně, což odpovídá spotřebě cca 100 českých domácností. Využitím sluneční energie sníží Prazdroj emise CO2 o téměř 500 tun ročně.
Na cestě k plné cirkularitě obalů
Dlouhodobou strategií Plzeňského Prazdroje je navyšovat v portfoliu podíl vratných obalů, tedy skleněných lahví, sudů, tanků a (na Slovensku) plechovek. V roce 2023 prodala společnost ve vratných obalech v Česku 69 % svých produktů. Dlouhodobě nejžádanějším obalem Prazdroje v Česku jsou vratné lahve, které tvoří více než třetinu obalů a které potvrzují význam zálohování – v průměru se naplní 26krát a více než 98 % se jich vrací zpátky do pivovaru. V loňském roce Prazdroj spustil s náklady 50 milionů korun první automatickou třídicí linku na vratné lahve v Česku, což pomůže celý proces ještě zefektivnit a snížit jeho environmentální dopad.
Trendem posledních let je však rostoucí zájem o plechovky, jejichž podíl stoupl v roce 2023 již na 29 %. Na Slovensku se díky zavedení zálohování plechovek podařilo Prazdroji uzavřít jejich koloběh. Použité plechovky odkupuje a nechává zpracovat na nový plech. Podobně by to mohlo být i v Česku, pokud začne fungovat zálohový systém na plechovky nedávno schválený vládou.
Chytrej výčep
Restaurace a hospody dlouhodobě bojují s vysokými cenami energií, přičemž u čepovaného piva jsou největší energetickou zátěží chladicí systémy. V rámci projektu „Chytrej výčep“ Prazdroj poprvé v historii změřil reálnou spotřebu elektřiny u různých velikostí a typů chladičů. Na základě naměřených dat Prazdroj vyvinul nový pilotní chladič, který má v laboratorních podmínkách úsporu energie až 40 %. Nyní ho testuje ve vybraných hospodách v Česku.
PRO CHMEL
Projekt PRO CHMEL pomáhá chmelařům efektivněji zavlažovat a přispívá k zachování kvality i vypěstovaného množství českého chmele. Po téměř třech letech sběru dat na chmelnicích v rámci projektu vznikla rozsáhlá databáze o potřebách rostlin a vlivu počasí na jejich růst. Podařilo se také přesně změřit, kolik vody spotřebuje chmelová rostlinka za sezónu. Na základě dat získaných v projektu farmáři na chmelnici v Chrášťanech změnili taktiku zavlažování a dokázali loni zvýšit úrodu až o 40 %. Letos výzkumníci nabídli pěstitelům první aplikaci na světě, která chmelařům radí, kdy a jak mají zavlažovat. Pomáhá tak pěstitelům efektivně nakládat s vodou, které je v posledních letech nedostatek.
Ocenění za rovné odměňování žen a mužů
Prazdroj je jednou ze čtyř firem v České republice a jednou ze 150 firem na světě s prestižním oceněním Equal Salary Certification za stejné mzdové ohodnocení mužů a žen na stejných pozicích. Má nižší než pětiprocentní rozdíl v odměňování obou pohlaví na stejných pozicích. V ČR je uváděn průměrný rozdíl až 16,4 %, v celé EU je pak podle stejných dat Eurostatu rozdíl mezi oběma pohlavími v průměru 13 procent. Certifikaci uděluje švýcarská organizace EQUAL SALARY Foundation na základě detailního auditu, který provádí poradenská společnost PwC.
Poznámka pro editory:
- Předchozí Zpráva o udržitelném rozvoji Prazdroje za rok 2022 získala ocenění za nejlepší výroční zprávu v soutěži Fénix Awards, dále druhé místo v kategorii TOP Odpovědná firma v reportingu, třetí místo v soutěži Lemur za zprávu o udržitelnosti, TOP rated v soutěži Zlatý středník, 2. místo v ESG Awards slovenského magazínu Forbes a dostala se mezi pět nejlepších výročních zpráv v globální soutěži Content Marketing Awards.
- Maximálně šetrné chování k životnímu prostředí je součástí filozofie podnikání Plzeňského Prazdroje. Zaměřuje se na recyklaci a opětovné využívání obalů, dlouhodobě snižuje spotřebu vody, maximálně využívá obnovitelnou energii a omezuje používání plastů. Do roku 2030 by měla výroba Plzeňského Prazdroje dosáhnout uhlíkové neutrality. Do roku 2050 chce Plzeňský Prazdroj dosáhnout nulové uhlíkové stopy napříč celým dodavatelsko-odběratelským řetězcem.
- S exportem do více než 50 zemí celého světa je Plzeňský Prazdroj lídrem mezi výrobci piva v regionu a největším exportérem českého piva.
- Plzeňský Prazdroj získal v roce 2023 v žebříčku aliance Byznys pro společnost TOP Odpovědná firma tři první místa: v hlavní kategorii „TOP odpovědná velká firma“ a v oborových kategoriích „TOP odpovědná firma v inovacích“ a „TOP odpovědná firma v životním prostředí“.