Před bednáři stojí nová výzva. Vyrobí speciální Sud Pětatřicátníků u příležitosti 100 let od začátku I. světové války.

Výrobu velkých pivovarských dřevěných sudů lze spatřit pouze vzácně. Tentokrát však navíc připravuje parta bednářů Plzeňského Prazdroje, která jako jedna z mála v celé Evropě zachovává řemeslnou zručnost pivovarských bednářů, nový dubový ležácký sud ke speciální příležitosti.

Letošní Sud Pětatřicátníků věnují bednáři a sládci Plzeňského Prazdroje v souvislosti s výročím 100 let od začátku První světové války po svém dokončení památce statečného 35. pěšího pluku složeného z mladých mužů města Plzně včetně odvedenců z řad pracovníků tehdejšího Měšťanského pivovaru.

Prazdroj doslova hýčká bednářský um nejen z úcty k tradici, ale i z praktických důvodů. Malé množství ležáku Pilsner Urquell dozrává v historických sklepích pivovaru v naprosto stejných podmínkách jako před více než 170 lety. Pivo zrající postaru v dubových sudech pivovarských sklepů slouží k trvalému porovnávání s pivem vyráběným s  pomocí moderních technologických zařízení. To je hlavní důvod, proč Plzeňský Prazdroj jako jeden z mála pivovarů stále používá pro kvašení a dokvašování části piva tradiční dubové kádě a ležácké sudy. A proč jako jediný pivovar v Čechách stále zachovává bednářskou partu.

„Plzeňský Prazdroj je jedním z posledních míst v Evropě, kde se zachovává řemeslná zručnost pivovarských bednářů. Bednáři stavějí a opravují sudy náročnými klasickými postupy, které si předávají z generace na generaci. Pro zachování řemesla je proto důležitá výchova dalších nástupců mistrů pivovarských bednářů,“ vysvětluje Jindřiška Eliášková, manažerka cestovního ruchu a historického dědictví společnosti Plzeňský Prazdroj.

Počátky bednářského řemesla se datují od 8. století a ve středověku bývalo tzv.  čestným zaměstnáním. Nemohl jej vykonávat syn metaře, kata či hlídače dřeva aj. I dnes si tato profese klade poměrně vysoké nároky. Plzeňský Prazdroj, jehož původní bednárna vznikla hned při založení pivovaru v roce 1842, vyhledává adepty bednářského řemesla mezi zkušenými truhláři.

Také samotné dřevo, z kterého se sudy a kádě vyrábějí, podléhá přísnému výběru. Na výrobu pivních sudů se používá výhradně dubové dřevo, přičemž porážené duby musí mít v průměru více než 70 cm a do výšky 10 m nesmí růst větve. Duby se těží v místech, kde je tvrdší podloží a stromy rostou pomalu. Minimální přírůstek, tedy letokruhy blízko sebe, je důležitá vlastnost dřeva, aby sud neprotékal. Nejvhodnější doba těžby je v zimě: ve fázi vegetačního klidu neobsahují stromy tolik mízy. Než se dřevo použije na výrobu sudů, musí schnout přirozenou cestou v tzv. štosech minimálně 6 let.

Tisková mluvčí Plzeňského Prazdroje Kateřina Krásová je médiím k dispozici

na těchto kontaktech:

Mobil: +420 724 617 219

Email:

Poznámky pro editory:

• S celkovým prodejem téměř 9,7 milionu hektolitrů v kalendářním roce 2013 (včetně licenčních výrob v zahraničí) a s exportem do více než 50 zemí celého světa je Plzeňský Prazdroj, a. s., předním výrobcem piva v regionu a největším exportérem českého piva.
• Plzeňský Prazdroj, a. s., je členem společnosti SABMiller plc. Pilsner Urquell je mezinárodní vlajkovou lodí portfolia značek SABMiller.
• SABMiller plc je jednou z předních světových pivovarnických společností, se 70 tisíci zaměstnanci v 75 zemích celého světa. Nabízí více než 200 pivních značek včetně celosvětově známých, jako jsou Pilsner Urquell, Peroni Nastro Azzurro, Miller Genuine Draft a Grolsch, stejně jako přední lokální značky Aguila (Kolumbie), Castle (Jižní Afrika), Miller Lite (USA), Snow (Čína), Victoria Bitter (Austrálie) nebo Tyskie (Polsko).

Plzeň