Hospodám po covidu klesla návštěvnost. Prazdroj jim radí, jak nalákat hosty a snižovat náklady

Hospody musí o zákazníky čím dál tím víc bojovat. Podle dat Plzeňského Prazdroje se po koronavirové pandemii snížil počet hostů i četnost jejich návštěv, v posledních týdnech pak navíc lidem klesají reálné příjmy. Aby hosty nalákali, hledají hospodští cesty, jak vylepšit svou nabídku a změnit nebo restartovat své podnikání. Prazdroj jim proto nabízí unikátní systém rozvojových programů, který je založený na analýzách i poradenství a pomáhá ve všech hlavních oblastech jejich činnosti. Hospody, které jím projdou, hlásí růst tržeb i nové hosty.

Zatímco ještě v roce 2019 chodily do restaurací na pivo a kus řeči aspoň jednou za dva týdny skoro 3/4 dospělých (72 procent), aktuálně je to jen polovina. Pravidelní návštěvníci navíc chodí méně často, než bylo zvykem. Před pandemií štamgasti zašli do své oblíbené hospody v průměru 9x za měsíc, teď je to zpravidla 8 návštěv měsíčně. Situace tak přiměla restauratéry hledat cesty, jak své podnikání zlepšit.

„Hlavním impulsem k aktivitě hospodských byl covid. Před ním se většina hospod nemusela zas tak moc snažit se neustále zlepšovat. Lidi chodili, tak nebyl důvod. Náhle je tu ale změna chování hostů, kteří chodí méně často a pečlivě si vybírají, kde a za co své peníze utratí. Hospodští se na nás obracejí o radu už automaticky, proto jsme letos ještě zintenzivnili naše rozvojové programy, které majitelům restaurací a hospod pomáhají zlepšit oblasti, které jim nefungují,“ říká Tomáš Mráz, obchodní ředitel Plzeňského Prazdroje. V posledních týdnech zájem hostinských o pomoc ještě navíc roste s tím, jak roste inflace a klesají reálné výdělky.

Základem pomoci Prazdroje je analýza všech podniků, kam dodává pivo, a to ve čtyřech základních oblastech. Pivovar sleduje kvalitu jídla a piva, jak funguje a jak se chová obsluha, jak lákavé a útulné je prostředí hospody a jak viditelná je její nabídka, a to i na internetu. Může tak hospodám ukázat, kde mají silné a slabé stránky. V druhém kroku pak po dohodě s majitelem či provozovatelem podniku udělá speciální „diagnostiku“ dané provozovny formou mystery shopping. Výsledem je komplexní zpráva o podniku, tedy jeho hodnocení i návrh na vylepšení, kterou hospoda od pivovaru získá zcela zdarma.

„Dvakrát navštívíme v utajení hospodu, kam dodáváme naše piva, ochutnáme čepované i lahvové pivo a jídlo. Poté vyplníme obsáhlý dotazník o 120 otázkách v jednotlivých oblastech jako je kvalita čepování, kuchyně a servisu, vzhled hospody, chování personálu i propagace podniku. Pak hospodskému přesně ukážeme, co by šlo zlepšit a tím získat nové hosty a zvýšit tržby. A buď může svůj provoz vylepšit vlastními silami, nebo využít naši pomoc,“ popisuje Jakub Zaoral, který má rozvoj hospod v Prazdroji na starosti. Mimo to může Prazdroj hospodě doporučit i investice do úpravy exteriéru, interiéru nebo vybavení, na čemž se často finančně podílí.

Za poslední roky Prazdroj provedl komplexní diagnostiku skoro 3 000 provozoven a do rozvojových programů zapojil na 500 hospod. Celkově tak jen do této formy pomoci hospodám investoval už přes 20 milionů korun, jen letos to bude téměř 5 milionů. Součástí rozvojových programů je 18 školení a seminářů od ryze ekonomických a manažerských, přes digitální propagaci až po kulinářské, kde mezi nejlákavější patří Pivní gastroakademie pořádaná s řetězcem Makro a společností 100PROgastro nebo návštěvy podniků špičkovými kuchaři, kteří učí své kolegy, jak správně vybírat a nakupovat suroviny a jaká jídla připravovat s ohledem na lokalitu a preference zákazníků.

„Od začátku roku pozorujeme obrovský nárůst zájmu o diagnostiku hospod i naše školení. Hospodští vidí, že to funguje, že často stačí udělat malou změnu, vylepšit přístup personálu, zkusit propagaci na internetu nebo vyladit exteriér, a hosté se najednou vrací,“ doplňuje Jakub Zaoral.

To potvrzuje i Pavel Chmelík, majitel Restaurace Žíznivej kozel v Klatovech: „U nás se jednoznačně ukázalo, že klíčem ke zvýšení prodejů byli zaměstnanci. Je třeba, aby jídlo a nápoje aktivně nabízeli a ne jen čekali, kdo si co objedná. Proškolení personálu dělá 80 až 90 procent úspěchu.“

Podporu hospod v Prazdroji ale nenastartoval až covid nebo letošní inflace. „Na té cestě jsme dlouho. Poprvé jsme se o pomoci hospodám začali bavit před deseti lety. Začali jsme se dívat na podniky více očima hosta, proč vlastně přišel a jaké zážitky tam chce prožít. A podle toho jsme začali náš rozvojový program hospod stavět. Žádné podniky nevlastníme, dokážeme jim ale efektivně poradit, aby se jim dařilo, a aby se i do budoucna udržela unikátní česká pivní kultura, protože na ni můžeme být skutečně jako Češi pyšní,“ dodává Tomáš Mráz.

Letos Prazdroj navíc testuje zcela nový formát pomoci hospodám, nad rámec kompletní diagnostiky radí hospodským i s ekonomikou jejich provozu na úroveň jednotlivých položek v menu. Zároveň posuzuje kupní sílu obyvatel v místě i atraktivnost podniku pro přespolní, nebo hodnotí skladbu surovin. Hospoda tak detailně vidí, v čem má mezery, kde lze ušetřit a jak zvýšit kvalitu a přilákat hosty. „Zatím jsme kompletní sken hospody, jak tomu pracovně říkáme, udělali u třech mimopražských hospod a jen jejich prodeje piva se zvýšily o 12 procent. Vedle toho se jim zvedly prodeje i u dalších položek na lístku,“ říká Jakub Zaoral.

Pozitivní zkušenost s touto novinkou dokládá i Jaromír Rusek, jednatel firmy, provozující jeden z „proskenovaných“ podniků, Hospodu u Bobra ve Frenštátě pod Radhoštěm: „Asi největší přínos vidím v dopadu do ekonomiky. Zlepšili jsme nákupy od dodavatelů, strukturu nákupního mixu a nastavili například efektivnější systém pro personál, abychom omezili zbytečné prostoje v hodinách mimo návštěvnické špičky. I přes raketový růst cen vstupů se podařilo po školeních a konzultacích snížit náklady na jednotku produkce u kuchyně.“

V podpoře hospod chce Prazdroj pokračovat i nadále, aktuálně pracuje na tom, aby své know-how dokázal nabídnout ještě širšímu okruhu hospod a restaurací v Česku.

Poznámka pro editory:
• Maximálně šetrné chování k životnímu prostředí je součástí filozofie podnikání Plzeňského Prazdroje. Zaměřuje se na recyklaci a opětovné využívání obalů, dlouhodobě snižuje spotřebu vody, maximálně využívá obnovitelnou energii a omezuje používání plastů. Do roku 2030 by měla výroba Plzeňského Prazdroje dosáhnout uhlíkové neutrality.
• S exportem do více než 50 zemí celého světa je Plzeňský Prazdroj lídrem mezi výrobci piva v regionu a největším exportérem českého piva.
• Plzeňský Prazdroj získal v roce 2021 v žebříčku Byznysu pro společnost TOP Odpovědná firma dvě významná ocenění; v kategoriích Velká firma a TOP Odpovědná firma v reportingu.