Kytky z chmelnice udělaly radost seniorům

Dvě stě květináčů s netradiční náplní, lučními květinami a rostlinami chmele, zdobí nově balkony ve dvou domovech seniorů v Klatovech a Plzni. Prostřednictvím prospěšné společnosti ADRA je věnoval Plzeňský Prazdroj. To vše v rámci nového projektu Kytky pro chmel. Jde o návrat k tradičním principům regenerativního zemědělství známým z dob našich babiček a dědečků.

Luční květiny vykvetly letos přímo na několika chmelnicích na Žatecku. „Vysázeli jsme je tam proto, aby pomohly vyživovat pole, zadržovaly v půdě vláhu a zabránily její erozi. Podobně to kdysi dělali právě naši předci. My jsme se jejich zkušenostmi inspirovali, abychom pomohli českému chmelu čelit výkyvům počasí a změně klimatu. A jako poděkování za tuhle inspiraci jsme předali babičkám a dědečkům v domovech pro seniory kytky a také chmelové rostliny. Věříme, že oživí místa, kde žijí, a péče o kytičky jim udělá radost,“ říká Ivan Tučník, manažer udržitelnosti Plzeňského Prazdroje.

 Celkem dvě stě květináčů s rostlinami heřmánku, chmele a vikve seté, které vyrostly na chmelnicích skupiny Arix Czech Hop, převzali senioři z Domova Čtyřlístek v Plzni a v Penzionu pro seniory v Klatovech. Zástupci Prazdroje jim je předali prostřednictvím neziskové organizace ADRA, která má péči o seniory jako jeden ze svých dlouhodobých programů.

„Mnoho ze seniorů mělo své vlastní zahrádky, pečovali o zeleň, nebo ve svých bytech na oknech či parapetech pěstovali okrasné květiny. My jim nyní vracíme tyto vzpomínky a to je pro ně pozitivní. Zároveň jim dáváme možnost se o kytičky starat a taková smysluplná aktivita je pro ně přínosná, zpestřuje jim jejich denní program,“ říká Nikola Novák, vedoucí dobrovolnického centra obecně prospěšné společnosti ADRA.

Loni na podzim farmáři vyseli ve čtyřech lokalitách na Žatecku na deseti různých chmelnicích do meziřadí mezi chmel různé druhy květin, travin a dalších víceletých plodin. Jde o nejrozsáhlejší projekt regenerativního zemědělství při pěstování chmele v Česku. Projekt je unikátní i tím, že jde o vědecký výzkum, kdy se bude kondice chmele a jeho výnosy na regenerativních chmelnicích porovnávat s chmelnicemi o stejné ploše a ve stejných lokalitách, které budou využívat dosavadní konvenční způsoby zemědělství. Cílem projektu, na kterém spolupracují Prazdroj, Arix Czech Hop a Česká zemědělská univerzita, je snížit vliv klimatické změny na růst chmele a zachovat tak kvalitu i vypěstované množství této tradiční suroviny pro výrobu piva.

Poznámka pro editory:

• Na začátku spojili síly Plzeňský Prazdroj, který takto doplňuje a navazuje na projekt PRO CHMEL zaměřený na efektivní zavlažování chmele, a chmelařská skupina Arix Czech Hop, na jejíchž chmelnicích projekt probíhá. Arix Czech Hop je jedním z největších pěstitelů chmele v Evropě a patří mezi klíčové dodavatele Plzeňského Prazdroje, zároveň stejně jako největší pivovar v Česku hledá způsoby, jak pomoci českému chmelu v době, kdy ho výrazně ovlivňuje klimatická změna.

• Hlavním vědeckým partnerem projektu je Česká zemědělská univerzita (ČZU), konkrétně tým doc. Václava Branta z Katedry agroekologie a rostlinné produkce, který se zabývá agrotechnikou a precizním zemědělstvím.

• Dalším výzkumným partnerem je Laboratoř Postoloprty, která je akreditovanou laboratoří na rozbory půdy a zemědělských plodin. ČZU spolu s laboratoří vytvořili metodiku pro celý projekt včetně návrhu způsobů měření.

• Plzeňský Prazdroj inicioval v rámci projektu Kytky pro chmel osázení jedné ze zapojených chmelnic zhruba 16 kg semen bylinek a květin bílé a žluté barvy, které po vykvetení vytvořily v krajině obrazec půllitru piva o výšce 60 m a šířce 56 m (včetně ucha půllitru). Jednalo se o semínka heřmánku pravého, řepice jarní, hořčice bílé, hořčice černé, hořčice sareptské a lničky seté. Jde o největší půllitr vysázený z květin v Česku. Obrazec půllitru z květin byl proto zaevidován do České databanky rekordů v úterý 20. června 2023 na chmelnici poblíž obce Běsno v katastru obce Kryry.

Regenerativní zemědělství je postaveno na 5 základních principech.

• Prvním z nich je nutnost neustálého pokrytí půdy. To znamená že ve chvíli, kdy sklidíme hlavní plodinu, tak hned po sklizni na danou plochu vysejeme buď plodinu další nebo tzv. meziplodinu. Půda by neměla zůstat nikdy holá. Pokud není dostatek času pro vysetí a růst meziplodiny, je ideální na poli nechat alespoň posklizňové zbytky, které nám půdu pokryjí a tím chrání.
• Druhým principem je minimální narušování půdy. To v ideálním případě znamená, že nedojde k žádné hluboké orbě nebo zapravování meziplodin a posklizňových zbytků do půdy. Také se v tu chvíli používá přímá setba.
• Třetím principem je co největší navýšení diverzity plodin na dané ploše. Tím se myslí jak pravidelné střídání různých plodin na daném poli ve víceletém osevním plánu a také v případě použití meziplodin jejich diverzita ve směsi.
• Čtvrtým principem je co nejdelší ponechání živých kořenů v půdě. Tím se bavíme například o víceletých plodinách nebo meziplodinách, které se jen sekají a mají případně možnost znovu vyrašit.
• Pátým a obvykle nejméně zapojovaným principem je integrování živočišné výroby na ploše. V praxi to ovšem v nejlepším případě obvykle znamená použití statkových hnojiv na dané ploše, pokud jí má farmář k dispozici. Bohužel v současné době, kdy je živočišná výroba v Čechách spíše na ústupu, mnoho farmářů k těmto hnojivům nemá přístup nebo je jejich doprava tak nákladná, že se jejich převoz nevyplatí. Projekt Kytky pro chmel na vybrané chmelnici vyzkouší pastvu stáda ovcí.

Všechna tato opatření by měla vést k navýšení organické hmoty v půdě.

• Maximálně šetrné chování k životnímu prostředí je součástí filozofie podnikání Plzeňského Prazdroje. Zaměřuje se na recyklaci a opětovné využívání obalů, dlouhodobě snižuje spotřebu vody, maximálně využívá obnovitelnou energii a omezuje používání plastů. Do roku 2030 by měla výroba Plzeňského Prazdroje dosáhnout uhlíkové neutrality.

• Plzeňský Prazdroj získal v roce 2022 v žebříčku Byznysu pro společnost TOP Odpovědná firma dvě významná ocenění; první místo v kategorii odpovědného reportingu a hlavní cenu Trendsetter mezi velkými firmami.