Návrat ke kořenům zemědělství: na chmelnicích na Žatecku rozkvetly tisíce květin. Budou vyživovat půdu a pomohou chmelu

Deset chmelnic na Žatecku se v těchto dnech rozzářilo barvami. Neroste totiž na nich jenom chmel, ale i další rostliny, které rozkvetly a vytvořily tak neobvyklou barevnou scenérii. Na jedné z chmelnic vyrostl dokonce obří půllitr z květin, vysoký 60 metrů, a stal se symbolem nového projektu Plzeňského Prazdroje s názvem Kytky pro chmel. Ten představuje návrat k tradičním principům regenerativního zemědělství, a jehož cílem je snížit vliv klimatické změny na růst chmele a zachovat tak kvalitu i vypěstované množství této tradiční suroviny pro výrobu piva.

„Do řádků mezi chmel jsme na vybraných chmelnicích vysázeli rostliny. Ty pomáhají vyživovat pole, zadržují v půdě vláhu a brání její erozi. Opouštíme tak v posledních dekádách zažité způsoby zemědělství, kdy je půda na podzim rozorána a všechny živiny zmrznou, aby se pak do ní musely na jaře uměle dodávat. Jdeme na to podobně jako kdysi naše babičky a dědečkové. Vracíme se doslova ke kořenům a chceme pečovat o půdu přirozenou cestou. V těchto dnech květiny rozkvetly mnoha barvami. Až odkvetou, stanou se navíc i přirozenou pastvou pro ovce a půda tak získá další živiny,“ vysvětluje princip projektu Kytky pro chmel Ivan Tučník, manažer udržitelnosti Plzeňského Prazdroje.

V nové iniciativě Kytky pro chmel se Prazdroj spojil s chmelařskou skupinou Arix Czech Hop a Českou zemědělskou univerzitou. Loni na podzim farmáři vyseli ve čtyřech lokalitách na Žatecku na deseti různých chmelnicích do meziřadí různé druhy květin, travin a dalších víceletých plodin. „Na části regenerativních chmelnic jsme použili směsi trav, jetelovin nebo vičenec, který je vytrvalý a má silné kořeny hluboké až 2 metry. Jinde jsme zase zaseli luční květiny. Dohromady jsme takto půdu mezi chmelovými rostlinami oživili na deseti hektarech, což odpovídá zhruba 15 fotbalovým hřištím. V takovém měřítku dosud nikdo regenerativní postupy při pěstování chmele v Česku nezkoušel,“ uvádí Ladislav Chvátal, majitel chmelařské skupiny Arix Czech Hop.

Projekt je unikátní i tím, že jde o vědecký výzkum, kdy se bude kondice chmele a jeho výnosy na regenerativních chmelnicích porovnávat s chmelnicemi o stejné ploše a ve stejných lokalitách, které budou využívat konvenční způsoby zemědělství. Celkem je tak do projektu zapojených 20 hektarů chmelnic, které budou monitorovat moderní technologie. „Na chmelnice jsme umístili sofistikované meteostanice, které dokáží měřit výkyvy teplot, srážky a vlhkost v porostu chmelnic. Do země jsme instalovali půdní čidla na měření teploty a obsahu vody v půdě. A budeme také sledovat, jak rostliny chmele využívají světelné záření. Díky těmto datům bychom měli lépe porozumět, jaký vliv mají zaseté meziplodiny na stav půdy a tím i na růst chmele,“ doplňuje Václav Brant z Centra precizního zemědělství České zemědělské univerzity. Současně na chmelnicích probíhají půdní analýzy, které zajišťuje Laboratoř Postoloprty.

Průběžné vyhodnocení se bude dělat po každé sezóně s důrazem na výnos a kvalitu chmele, a vždy v porovnání s výnosem na konvenční chmelnici. „Celý vědecký projekt pak vyhodnotíme nejdříve za pět let. Je potřeba vidět chování rostlin a stav v půdě během několika vegetačních cyklů a také je nutné dát půdě čas, aby se do ní přirozený život díky kořenům meziplodin vrátil,“ dodává vedoucí projektu Ivan Tučník.

Kořenový systém rostlin vytvoří v půdě přirozený ekosystém a zajistí dostatečné a přirozené zásobování chmele živinami. Zároveň zadrží potřebnou vodu. Půda se pak na podzim nerozorá, jako doposud, ale živiny v ní zůstanou do další sezóny. Experti přitom předpokládají, že nový postup přinese hned několik pozitivních efektů. „Zvýší se zastoupení organické hmoty v půdě a rostliny tak budou odolnější proti následkům klimatické změny. Nebude potřeba používat tak vysoké množství umělých hnojiv jako dnes. Celoroční pokrývka půdy pak sníží výpar vody i maximální teplotu na povrchu půdy. Ta bude zároveň chráněna před větrnou a zejména vodní erozí. A větší množství organické hmoty v půdě bude také napomáhat k lepšímu vsakování srážek a absorpci vody,“ doplňuje David Nesvadba z Arix Czech Hop.

Regenerativní postupy navíc pomáhají vázat v půdě uhlík, který rostliny vytahují z atmosféry, a tím přispívají v boji s klimatickou změnou.

Návrat k tradičnímu farmářskému přístupu je další cestou, jak se Prazdroj snaží pomoci chmelařům bojovat s důsledky klimatické změny. „Naší snahou je co nejvíce eliminovat její negativní jevy. Nová iniciativa Kytky pro chmel se zabývá půdou a regenerativním přístupem k zemědělství a svým rozsahem a zaměřením nemá v Evropě obdoby. Doplňuje náš projekt PRO CHMEL. Ten probíhá už od roku 2021 a zaměřuje se na efektivní zavlažování chmelnic a na šetření s nedostatkovou vodou,“ říká Ivan Tučník.

Oba navázané projekty se snaží zachovat český chmel, který je nepostradatelnou surovinou nejen pro české pivo, ale i pro vaření piva po celém světě.

Poznámka pro editory:

Na začátku spojili síly Plzeňský Prazdroj, který takto doplňuje a navazuje na projekt PRO CHMEL zaměřený na efektivní zavlažování chmele, a chmelařská skupina Arix Czech Hop, na jejíchž chmelnicích projekt probíhá. Arix Czech Hop je jedním z největších pěstitelů chmele v Evropě a patří mezi klíčové dodavatele Plzeňského Prazdroje, zároveň stejně jako největší pivovar v Česku hledá způsoby, jak pomoci českému chmelu v době, kdy ho výrazně ovlivňuje klimatická změna.

Hlavním vědeckým partnerem projektu je Česká zemědělská univerzita (ČZU), konkrétně tým doc. Václava Branta z Katedry agroekologie a rostlinné produkce, který se zabývá agrotechnikou a precizním zemědělstvím.

Dalším výzkumným partnerem je Laboratoř Postoloprty, která je akreditovanou laboratoří na rozbory půdy a zemědělských plodin. ČZU spolu s laboratoří vytvořili metodiku pro celý projekt včetně návrhu způsobů měření.

Plzeňský Prazdroj inicioval v rámci projektu Kytky pro chmel osázení jedné ze zapojených chmelnic zhruba 16 kg semen bylinek a květin bílé a žluté barvy, které po vykvetení vytvořily v krajině obrazec půllitru piva o výšce 60 m a šířce 56 m (včetně ucha půllitru). Jednalo se o semínka heřmánku pravého, řepice jarní, hořčice bílé, hořčice černé, hořčice sareptské a lničky seté. Jde o největší půllitr vysázený z květin v Česku. Obrazec půllitru z květin byl proto zaevidován do České databanky rekordů v úterý 20. června 2023 na chmelnici poblíž obce Běsno v katastru obce Kryry.

Regenerativní zemědělství je postaveno na 5 základních principech.

• Prvním z nich je nutnost neustálého pokrytí půdy. To znamená že ve chvíli, kdy sklidíme hlavní plodinu, tak hned po sklizni na danou plochu vysejeme buď plodinu další nebo tzv. meziplodinu. Půda by neměla zůstat nikdy holá. Pokud není dostatek času pro vysetí a růst meziplodiny, je ideální na poli nechat alespoň posklizňové zbytky, které nám půdu pokryjí a tím chrání.
• Druhým principem je minimální narušování půdy. To v ideálním případě znamená, že nedojde k žádné hluboké orbě nebo zapravování meziplodin a posklizňových zbytků do půdy. Také se v tu chvíli používá přímá setba.
• Třetím principem je co největší navýšení diverzity plodin na dané ploše. Tím se myslí jak pravidelné střídání různých plodin na daném poli ve víceletém osevním plánu a také v případě použití meziplodin jejich diverzita ve směsi.
• Čtvrtým principem je co nejdelší ponechání živých kořenů v půdě. Tím se bavíme například o víceletých plodinách nebo meziplodinách, které se jen sekají a mají případně možnost znovu vyrašit.
• Pátým a obvykle nejméně zapojovaným principem je integrování živočišné výroby na ploše. V praxi to ovšem v nejlepším případě obvykle znamená použití statkových hnojiv na dané ploše, pokud jí má farmář k dispozici. Bohužel v současné době, kdy je živočišná výroba v Čechách spíše na ústupu, mnoho farmářů k těmto hnojivům nemá přístup nebo je jejich doprava tak nákladná, že se jejich převoz nevyplatí. Projekt Kytky pro chmel na vybrané chmelnici vyzkouší pastvu stáda ovcí.

Všechna tato opatření by měla vést k navýšení organické hmoty v půdě.

Maximálně šetrné chování k životnímu prostředí je součástí filozofie podnikání Plzeňského Prazdroje. Zaměřuje se na recyklaci a opětovné využívání obalů, dlouhodobě snižuje spotřebu vody, maximálně využívá obnovitelnou energii a omezuje používání plastů. Do roku 2030 by měla výroba Plzeňského Prazdroje dosáhnout uhlíkové neutrality.

Plzeňský Prazdroj získal v roce 2022 v žebříčku Byznysu pro společnost TOP Odpovědná firma dvě významná ocenění; první místo v kategorii odpovědného reportingu a hlavní cenu Trendsetter mezi velkými firmami.