Historie
Historie plzeňského piva, které se stalo synonymem pro spodně kvašený ležák, nás zavazuje k péči o historické budovy i informační prameny.
Historie plzeňského piva: příběh, o který pečujeme!
Historie plzeňského piva, které se stalo synonymem pro spodně kvašený ležák, nás zavazuje k péči o historické budovy, sbírky i informační prameny. Jednou z nejstarších budov v areálu plzeňského pivovaru je jednopatrový dům z 60. let 19. století. Zde máme vlastní archiv akreditovaný Ministerstvem vnitra. Jedná se o jeden z pouze jedenácti soukromých akreditovaných archivů v celé České republice. Najdete v něm 116 fondů a sbírek, které tvoří 515 metrů archiválií a 225 metrů technického archivu. Badatelé mají do archivu přístup po předchozí dohodě.
o který se odpovědně staráme.
Aktuálně náš archiv digitalizujeme a k dnešnímu dni speciální knižní skener zdigitalizoval přes 130 knih a plánů. Naše historie tak bude k dispozici budoucím generacím také v elektronické podobě. Fondy a sbírky archivu zároveň průběžně aktualizujeme a doplňujeme, aby historie společnosti byla stále „živá“.
Vlastníme a pečujeme o Pivovarské muzeum v Plzni, které bylo otevřeno v roce 1958. Muzeum se svojí jedinečnou atmosférou mapuje vznik a rozvoj pivovarnictví a s ním souvisejících řemesel. Sídlí v původním středověkém právovárečném domě a ve svých depozitářích uchovává např. rozsáhlou sbírku pivního nápojového i obalového skla, etiket, pivních tácků, výtvarného umění, ale také řadu pivovarských kuriozit a mnoho dalšího.
V dnešním digitálním věku však vnímáme jako důležité zpřístupňovat historii a klíčové milníky spojené s naším pivovarem a plzeňským pivem i moderními, inovativními cestami. Každoročně proto vytváříme různé formáty, skrze které se široká veřejnost může dozvědět nejen o nás, ale i o širší historii pivovarnictví v celém regionu. V roce 2017 jsme proto například vytvořili online seriál s příznačným názvem „Příběhy zlatého ležáku“. Do více než 40 míst po celé republice zavítala naše putovní roadshow připomínající 175. výročí od uvaření první várky piva Pilsner Urquell.
Nejnavštěvovanější památka
na západě Čech? Plzeňský pivovar!
Návštěvníci v roce 2017
Máte-li pivovar na hranici městského centra, nemůžete ho brát jen jako průmyslovou stavbu. Přidáte-li slavnou značku, máte už dva důvody k mimořádné zodpovědnosti za podobu areálu, v němž vzniká.
Investice do historických budov je významnou součástí dlouhodobých investičních aktivit společnosti. Postupně jsme opravili nádvoří plzeňského pivovaru, které se stalo veřejným prostorem a součástí života v Plzni, i řadu okolních historických budov. Naposledy se jednalo o část horního nádvoří v sousedství konferenčního centra Secese. Letos nás čeká rekonstrukce hrázděné budovy Formanky. A především světoznámé vstupní tzv. Jubilejní brány z roku 1892, která je i kulturní památkou. Většina významných budov v našem vlastnictví, včetně nádvoří pivovaru je celoročně otevřena pro širokou veřejnost.
Díky péči, kterou mu věnujeme, se plzeňský pivovar stal nejnavštěvovanější památkou v celém regionu. A jednou z 15 nejnavštěvovanějších v celé republice. V roce 2017 prošlo jeho branou rekordních 762 tisíc návštěvníků – především domácích, zhruba ze 40 % zahraničních.
Další dva pivovary patřící společnosti Plzeňský Prazdroj nejsou tak rozsáhlé jako plzeňský areál, přesto však o ně pečujeme se stejným zapálením a stojí za návštěvu. Ve Velkých Popovicích najdou návštěvníci zrekonstruované stavby v novogotickém slohu (zpřístupněné v roce 2010). V Nošovicích pak pivovar, který ačkoliv vznikl teprve ve druhé polovině 60. let, je nyní druhým největším v České republice.
Historické vlaky do Nošovic
Pivo a vlak patří k sobě. Není totiž nic lepšího, než si do pivovaru zajet bez auta. Nejen že méně zatížíte životní prostředí, ale můžete si pak bez obav dát nápoj, který právě v místě svého vzniku chutná nejlépe. Proto jsme v rámci charitativního programu Radegast lidem (podrobně v sekci Podpora regionů) v posledních dvou letech finančně podpořili mimořádné vlaky vypravované z Ostravy do pivovaru v Nošovicích. Součástí jízdenky je i vstupenka do pivovaru a Radegastova škola čepování. Pořadatelem je Slezský železniční spolek. Loni vypravil svůj motorák (červenou lokálku, vyráběnou od 60. do 80. let) poprvé a rovnou devětkrát.
Na Kozla můžete vlakem
až do pivovaru
A co takhle vystoupit z vlaku přímo u pivovaru? Historického a krásného. Díky Českým drahám a Plzeňskému Prazdroji takto bude možné od jara 2018 vyrazit z Prahy do Velkých Popovic. Aby mohl vlak dorazit přímo ke krásnému historickému areálu, museli jsme nejdřív nechat opravit historickou vlečku. Opravu jsme sami zafinancovali.
Malebný pivovar v srdci Ladova kraje začal stavět v roce 1871 baron František Ringhoffer. Vlečka ze stanice Strančice vznikla na začátku 20. století. Sloužila pro dovoz surovin. Několikrát se po ní prohnala parní lokomotiva v rámci různých vzpomínkových jízd. Nyní bude sloužit k přepravě osob.
Pivovarským bednářem
se nikde jinde nevyučíte
Jediným místem v Česku, kde se můžete stát pivovarským bednářem, je plzeňský pivovar. Je také s největší pravděpodobností jediným pivovarem v Evropě, kde se toto řemeslo drží.
Současná parta bednářů čítá osm lidí. Když se některý z nich chystá na odchod do penze, vyhlásíme v předstihu výběrové řízení na nováčka. Až po několika letech praktické výuky v pivovaru totiž takový bednář získá potřebné dovednosti. Například vědomí, že dřevo na sud musí být z dubu, který zraje pomalu a má proto léta blízko u sebe. Třeba z Křivoklátska.
Bednáři přispívají k atraktivitě historické prohlídkové trasy skrývající v podzemí 120 obřích sudů s kapacitou okolo 40 hektolitrů piva. Evropskou raritou, kterou si však můžete odnést domů i vy, jsou malé, ručně dělané, dřevěné soudky různých velikostí.
K čemu vlastně původní sudy zachovávat? Malá část piva značky Pilsner Urquell se dodnes vyrábí zráním v tradičních dubových sudech proto, že se porovnává s tím, které se vyrobí v moderních zařízeních. Sládci tak garantují, že pivo má stále stejně vysokou kvalitu jako před 175 lety.
Plzeňský Prazdroj ctí tradice. Proto usiluje o zapsání bednářského řemesla na listinu světového kulturního dědictví UNESCO. V letošním roce jsme učinili další významný krok na této cestě a odeslali oficiální nominaci pro zapsání na seznam nehmotného dědictví tradiční české lidové kultury.
Koně vozí sudy, jako kdysi
Chcete vidět pivovarské koně, jak táhnou vůz se sudy? Nemusíte se nachomýtnout k natáčení historického filmu. Může se vám to podařit v ulicích Plzně, nebo na nádvoří pivovaru. A občas i v jiných městech. K výročí 175 let uvaření piva Pilsner Urquell zajela formanka Jana Šůsová až do Prahy, do hospody U Pinkasů, nebo do Olomouce.
Plzeňský Prazdroj vděčí za své výjimečné postavení na trhu nejen kvalitě, nýbrž i tradici. Proto považujeme za samozřejmé podporovat tradice s výrobou piva spojené. Koně rozváželi plzeňské pivo od jeho vzniku. Ještě do roku 1957 jezdili po areálu pivovaru. Formanství obnovil v roce 1990 Jan Šůs. Díky tomu lze vidět koně, zdobený vůz a sudy i na ulicích. Bez dlouholeté finanční a nefinanční podpory Plzeňského Prazdroje by se formanství jen velmi těžko udrželo. Je to jeden z našich příspěvků městu Plzeň. Neboť vidět koně s nákladem na ulicích je originální, a hlavně krásné.
Současná formanka Jana Šůsová, která převzala svou živnost od svého otce, pivo rozváží pravidelně každý týden po Plzni se dvěma kobylkami – Barnou a Bajkou. První z nich se loni narodilo hříbě Bret. O budoucnost je tedy postaráno…
Statisíce turistů procházejí
sklepením se sudy. Plnými piva!
Vidět na vlastní oči výrobu piva. Seznámit se s technologickým postupem. Sáhnout si ve sklepení na historii i emoce. A nakonec ochutnat ležák, který kvasil v otevřené spilce a uzrál v dřevěných sudech. To vše mohou návštěvníci na exkurzi do plzeňského pivovaru, části spojené s pivem Pilsner Urquell. Návštěvnickou trasu jsme otevřeli v letech 2007 a 2008. Loni jí prošlo více než 200 tisíc návštěvníků.
Každý cestou vidí varnu, která ještě v tomto tisíciletí sloužila výrobě. I její nástupkyni, ve které se pivo vaří teď. Několik filmů o výrobním postupu, stáčírnu a především úchvatné historické sklepy s obřími sudy. V některých zraje pivo, které návštěvníci mohou ochutnat. Načepované do sklenice přímo ze sudu, jen samospádem.
V roce 2017 jsme otevřeli nový obchod na konci prohlídkové trasy. A především opětovně zpřístupnili prohlídky i do pivovaru Gambrinus. V něm se dostanou návštěvníci zase přímo pod cylindro-konické tanky, v nichž pivo zraje. A samozřejmě ochutnají jeho nefiltrovanou variantu.
Do pivovaru ve Velkých Popovicích můžete zavítat od roku 2010. Uvidíte kompletní výrobu, krásný novogotický areál, ochutnáte nefiltrované pivo a seznámíte se s maskotem značky – kozlem Oldou i jeho nástupníky.
Nošovický Radegast je moderním podnikem, který možná historickou krásou neoplývá. Ale zato má věž s krásnou vyhlídkou na pohoří Beskyd, ve které se nachází oblíbená degustační síň. A nově se jeho návštěvníci dostanou i do ležáckých sklepů nebo si mohou zkusit Radegastovu školu čepování.
Otevírání návštěvnických tras je naším přínosem k připomínání historie výroby piva. Stejně jako službou těm, kteří chtějí vědět, jak tento národní nápoj vzniká. I do budoucna proto plánujeme zpřístupňovat naše pivovary veřejnosti a průběžně restaurovat nejen tyto cenné historické budovy, ale především příběhy a zručnost lidí, kteří za nimi stojí.