Historie

Historie plzeňského piva, které se stalo synonymem pro spodně kvašený ležák, nás zavazuje k péči o historické budovy, sbírky i informační prameny. Jednou z nejstarších budov v areálu plzeňského pivovaru je jednopatrový dům z 60. let 19. století. Zde máme vlastní archiv akreditovaný Ministerstvem vnitra. Jedná se o jeden z pouze jedenácti soukromých akreditovaných archivů v celé České republice. Najdete v něm na 116 fondů a sbírek, které tvoří 515 metrů archiválií a 225 metrů technického archivu. Badatelé mají do archivu přístup po předchozí dohodě.

Aktuálně náš archiv digitalizujeme a k dnešnímu dni speciální knižní skener zdigitalizoval přes 300 knih a plánů. Naše historie tak bude k dispozici budoucím generacím také v elektronické podobě. Fondy a sbírky archivu zároveň průběžně aktualizujeme a doplňujeme, aby historie společnosti byla stále „živá“.

Vlastníme a rozvíjíme Pivovarské muzeum v Plzni, které bylo otevřeno v roce 1958. Muzeum se svojí jedinečnou atmosférou mapuje vznik a rozvoj pivovarnictví a s ním souvisejících řemesel. Sídlí v původním středověkém právovárečném domě a ve svých depozitářích uchovává například rozsáhlou sbírku pivního nápojového i obalového skla, etiket, pivních tácků, výtvarného umění, ale také řadu pivovarských kuriozit a mnoho dalších artefaktů.

Ve dvoře Pivovarského muzea najdete vchod i do Plzeňského historického podzemí. Od roku 2009 ho spravuje Plzeňský Prazdroj a patří k největším turistickým lákadlům Plzně. Celé plzeňské podzemí tvoří rozsáhlý systém chodeb pod historickým centrem města. V některých částech má dvě patra a pyšní se celkovou délkou 13 kilometrů. Podzemní prostory byly budovány s výstavbou prvních měšťanských domů ihned po založení města, tedy od konce 13. století, a původně sloužily ke skladování potravin, následně je využívali pivovarníci ke zrání a ležení piva.

V roce 2018 jsme ve spolupráci s městem Plzeň připravili i novou část historického podzemí, které se rozléhá pod Rooseveltovou ulicí a má délku 134 metrů.

Návštěvníci se do nového úseku mohli podívat už začátkem roku 2019 a to jen s baterkami!

Investice do historických budov jsou významnou součástí dlouhodobých investičních aktivit společnosti. Postupně jsme opravili nádvoří plzeňského pivovaru, které se stalo veřejným prostorem a součástí života v Plzni, či budovu Formanky. V jubilejním roce 2018 jsme opravili i  tzv. Jubilejní bránu z roku 1892, která je symbolem pivovaru i kulturní památkou.

V průběhu oprav zástupci Plzeňského Prazdroje a plzeňského biskupství do brány uložili speciální schránku s dokumenty pro budoucí generace, které jim přiblíží současné dění v pivovaru i důležité milníky roku 2018. Do schránky jsme vložili dokumenty mapující aktivity, kterými se pivovar připojil k oslavám 100 let republiky, jako je aukční láhev Pilsner Urquell, speciální ležák První, který jsme uvařili k výročí první republiky se sládky Pivovaru Matuška, nebo výstava Prazdroj před 100 lety a dnes. Nechybí ani fotografie zachycující průběh restaurování Jubilejní brány.

Většina významných budov v našem vlastnictví, včetně nádvoří pivovaru, je celoročně otevřena pro širokou veřejnost. Díky péči, kterou mu věnujeme, se plzeňský pivovar stal nejnavštěvovanější památkou v celém regionu.

Další dva pivovary, patřící společnosti Plzeňský Prazdroj, nejsou tak rozsáhlé jako plzeňský areál, přesto však o ně pečujeme se stejným zapálením a oba stojí za návštěvu.

Ve Velkých Popovicích najdou návštěvníci malebný pivovar v srdci Ladova kraje, který začal stavět v roce 1871 baron František Ringhoffer.  Od července 2018 se návštěvníci mohou dostat do pivovaru i pravidelnou vlakovou linkou z hlavního nádraží v Praze. Pro pivovar má obnovení vlečky dvojnásobně důležitý význam – kromě pohodlné přepravy návštěvníků z centra Prahy pro něj znamená také možnost do budoucna znovu po železnici přepravovat pivo.

Ačkoliv nošovický Radegast, který začal pivo vařit až v roce 1970, je nyní druhým největším v České republice. Pivovar je moderním podnikem, který možná historickou krásou neoplývá, ale zato má věž s krásnou vyhlídkou na pohoří Beskyd, ve které se nachází oblíbená degustační síň. Nově se jeho návštěvníci dostanou i do ležáckých sklepů, nebo si mohou zkusit Radegastovu školu čepování.

Otevírání návštěvnických tras je naším přínosem k připomínání historie výroby piva. Stejně jako službou těm, kteří chtějí vědět, jak tento národní nápoj vzniká. I do budoucna proto plánujeme zpřístupňovat naše pivovary veřejnosti a průběžně restaurovat nejen tyto cenné historické budovy, ale především příběhy a zručnost lidí, kteří za nimi stojí.