Pivovar Radegast do roku 2030 zadrží v krajině více vody, než sám spotřebuje

Pivovar Radegast, který patří mezi pivovary s nejnižší průměrnou spotřebou vody na světě, plánuje jako první v Česku zadržet v krajině do roku 2030 více vody, než sám spotřebuje. Svého závazku chce dosáhnout podporou projektů na zadržování vody v krajině. Do těch už investoval přes 8 milionů korun a ve spolupráci s Lesy ČR letos podpoří dalších deset projektů na výstavbu či obnovu tůní v lesích po celé zemi. Vodu bude zadržovat také zlepšením vodozádržné schopnosti půdy, a to díky zavádění postupů regenerativního zemědělství. Dopad jednotlivých opatření vyhodnotí Výzkumný ústav vodohospodářský T. G. Masaryka. Závazek Radegast představil u příležitosti Světového dne boje proti suchu.

V Česku dochází dlouhodobě ke změně klimatu, což negativně ovlivňuje výskyt vody v přírodě. Dochází k trvalému nárůstu teplot a tím k rostoucímu výparu vody z krajiny, který ale nedokážou dostatečně doplnit srážky. Zatímco v roce 2021 představoval výpar 77,7 % celkových srážek, v roce 2022 to bylo již 82,8 %. To má zásadní dopad na odtok vody z povodí i na tvorbu dostupných vodních zdrojů, které můžeme v České republice využívat pro zásobování lidí, průmyslu i zemědělství.

„V minulosti se sice vyskytovala období s nižšími srážkami, ta však nevedla ke sníženým odtokům jako dnes. Klimatická změna je nejen potenciální hrozbou, ale i obrovskou výzvou a příležitostí. Optimální hospodaření s vodními zdroji a s vodou v krajině je jednou z výzev vodohospodářů, zemědělců, krajinných inženýrů, vědců a potažmo celé společnosti,“ vysvětluje Libor Ansorge, náměstek ředitele Výzkumného ústavu vodohospodářského T. G. Masaryka.

Šetření vodou a péčí o vodní zdroje se pivovar Radegast zabývá dlouhodobě. Za uplynulých 15 let dokázali v Nošovicích technologickými úpravami snížit spotřebu vody v pivovaru o 44 %. S hodnotou 2,29 hl vody na 1 hl vyrobeného piva dnes patří mezi nejlepší na světě (světový průměr je 4,5 hl/hl piva, český průměr je 3,4 hl/hl piva). Při tak nízké spotřebě je hledání dalších úspor nesnadné a s malým efektem. Proto se Radegast nyní soustředí především na podporu projektů, které se věnují zadržování vody v krajině. Od roku 2015 do nich investoval přes 8 milionů korun, vloni nechal zbudovat ve spolupráci s Lesy ČR 29 zádržných tůní a letos plánuje přidat dalších zhruba 30 tůní v deseti lokalitách.

„I přes velmi nízkou průměrnou spotřebu potřebujeme ročně pro výrobu piva a celkovou činnost pivovaru asi 570 milionů litrů vody. S vědomím nedostatku vody v české krajině jsme dali slovo, že do roku 2030 podpoříme výstavbu takového množství tůní, meandrů a projektů na zlepšení vodozádržné schopnosti zemědělské půdy, které dohromady zadrží více vody, než náš pivovar spotřebuje,“ říká u příležitosti Světového dne boje proti suchu závazek Josef Jalůvka, manažer značky Radegast. Dopad jednotlivých opatření na zadržování vody v krajině spočítá Výzkumný ústav vodohospodářský TGM, který je zároveň garantem metodologie celého projektu.

Spolupráci s pivovarem Radegast pozitivně hodnotí i Lesy ČR: „Vítáme každý projekt, který podpoří adaptaci lesů na změnu klimatu. Tedy i tůně, které se kromě zadržení vody v krajině stanou biotopem rostlin a živočichů vázaných na vodu. I naším cílem je zlepšit vodní režim v krajině a podpořit biodiverzitu. Proto už řadu let i v rámci vlastního programu Vracíme vodu lesu obnovujeme a udržujeme stovky mokřadů, tůní a lesních nádrží nebo vracíme kdysi uměle napřímená koryta toků do přírodních meandrů. Chceme tak zachovat lesy a věříme, že to budoucí generace ocení,“ říká Dalibor Šafařík, generální ředitel Lesy ČR.

Další oblastí, na kterou se pivovar Radegast v rámci šetření vodních zdrojů soustředí, je snižování spotřeby vody při pěstování základních pivovarských surovin – ječmene a chmele. Jedním z výsledků této snahy je Odolchmel, jehož cílem je vyšlechtit nové odrůdy chmele s mnohem vyšší odolností vůči suchu než ty tradiční. Radegast z nich uvařil limitovanou várku piva Rezist, chuťově plný 11stupňový ležák o hořkosti 39 IBU. Rezist sice nebude k dostání v obchodních řetězcích, ale budou ho moci ochutnat například návštěvníci festivalů Colours of Ostrava a Rock for People. Zařazen bude také do nejrůznějších spotřebitelských soutěží.

Poznámky pro editory:

• Pivovaru Radegast se za posledních 15 let podařilo snížit spotřebu vody v pivovaru o 44 % a v oblasti hospodárného využívání vody a péče o vodní zdroje tak patří mezi nejlepší pivovary na světě. Zatímco světový průměr spotřeby vody na vyrobený jeden hl piva se udává kolem 4,5 hl a spotřebu vody v českých pivovarech udával Český svaz pivovarů a sladoven za rok 2022 3,4 hl, pivovar Radegast spotřebuje pouze 2,29 hl vody na 1 hl vyrobeného piva.
• Pivovar Radegast v letech 2002 až 2003 vytvořil systém propojených rybníčků, které přírodním způsobem čistí dešťovou a drenážní vodu odtékající z pivovaru. Tyto rybníčky zároveň zvyšují rozmanitost biotopů v nivě řeky Morávky. Proces čištění nastává při průtoku dešťové vody rybníčky, kdy se přirozeným způsobem odbourává zbytkové organické znečištění. Díky tomu každý rok vyčistí průměrně přes 20 velkých bazénů dešťové vody.
• Součástí šetrného přístupu pivovaru k přírodě je rovněž čistička odpadních vod, kterou Radegast uvedl do provozu už v roce 1995. Nové technologie snižují od té doby znečištění odpadních vod z pivovaru o 91 %.
• Jako první ve střední a východní Evropě pivovar Radegast zavedl anaerobní UASB systém na předčišťování odpadní vody. V čističce zároveň vzniká i bioplyn, který se dále využívá v kotelně pivovaru jako ekologické palivo k výrobě tepla. Výsledkem jsou nižší emise CO2.
• Příkladem úspory je projekt opětovného využití vody používané při zkapalňování CO2 vzniklého při kvašení. Voda, která dříve putovala do kanalizace, se využívá v chladícím systému. Tímto opatřením pivovar za deset let ušetřil více než 100 tisíc m³ vody, což odpovídá zhruba objemu 40 velkých plaveckých bazénů. Dále instalací vzduchového kompresoru s uzavřeným chladícím okruhem, který nespotřebovává další a další vodu, Radegast šetří přes 50 tisíc m³ vody za rok.
• Výzkumný ústav vodohospodářský T. G. Masaryka je veřejná výzkumná instituce. Byl zřízen jako jeden z prvních vědeckých ústavů v samostatném Československu. Ústav byl založen jako Státní ústav hydrologický usnesením ministerské rady z 9. prosince 1919. Po roce 1989 byl ústav převeden do působnosti nově vzniklého Ministerstva životního prostředí a od roku 1993 začal fungovat jako jeho příspěvková organizace. Zabývá se širokým spektrem výzkumu spojeného s vodou, od ochrany jakosti povrchových i podzemních vod přes studium vodních toků, vodních staveb a vodních ekosystémů až po matematické modelování a tvorbu informačních systémů. Více na vuv.cz.
• Lesy České republiky, státní podnik (LČR) byl založen dne 11.12.1991 Ministerstvem zemědělství České republiky. Hlavní náplní činnosti podniku je obhospodařování více než 1,2 mil. ha lesního majetku ve vlastnictví státu (téměř 86 % rozlohy všech státních lesů) a péče o více než 38 tisíc km určenýchvodních toků a bystřin.