- Novinky
- Udržitelnost a odpovědnost
- Obchodní výsledky
- Ocenění
- Akce
- Pilsner Urquell
- Gambrinus
- Radegast
- Velkopopovický Kozel
- Birell
- Volba sládků
- Ostatní produkty
Pivovarské muzeum v Plzni představí zaniklý svět stolních společností
24.10.2016 AkcePivovarské muzeum v Plzni zve od 27. října na novou výstavu: Zaniklý svět stolních společností, aneb Sociální síť před sto lety. V 19. a 20. století neměli lidé možnost zakládat spolky a sdružovat se, scházeli se proto v hospodách nad pivem. Vznikl tak český fenomén „stolních společností“. Z jejich prostředí vzešly výrazné postavy komunální politiky i významné osobnosti kultury a sportu.
S trochou nadsázky je možné říct, že stolní společnosti fungovaly jako sociální sítě své doby. „Lidé se scházeli v různých podnicích, většina z nich byla členem vícero takových společností a navzájem o sobě věděli. My dnes máme Facebook, oni měli tenkrát stolní společnosti“, vysvětluje autor výstavy Tomáš Bernhardt ze Západočeského muzea v Plzni. Rozhodně však platí, že světově unikátní česká pivní kultura má své kořeny zejména v dobách působení stolních společností. Proto se rozhodlo výstavu uspořádat ve spolupráci se Západočeským muzeem v Plzni právě Pivovarské muzeum v Plzni.
„Některé společnosti používaly různé stylizované oděvy, rekvizity jako šerpy, řády nebo čepičky, připravovaly všelijaké mumraje, používaly pseudonymy a pečlivě evidovaly své členy, pro které vydávaly dokonce vlastní legitimace a navštívenky. Výstava nabízí především pamětní knihy s karikaturami a kresbami svých členů, fotografie, žertovné pozvánky, diplomy a tisky,“ popisuje Rudolf Šlehofer, manažer turismu a tradice.
Výrazným rysem stolních společností byla recese a vtip, ale navíc se staly místem, které zásadně ovlivňovalo českou kulturu, politiku i společenský život. Jejich rozmach nastal na přelomu 19. a 20. století, kdy téměř každá politická strana měla svůj původ právě ve stolní společnosti. V hospodách se neformálně scházeli literáti, novináři i muzikanti a nechyběla mezi nimi taková jména jako například spisovatelé Karel Klostermann nebo Jaroslav Vrchlický.
Výstava trvá do 1. května 2017. Exponáty poskytl Archiv města Plzně a Západočeské muzeum v Plzni ze sbírek svého národopisného oddělení.
Tisková mluvčí Plzeňského Prazdroje Jitka Němečková je médiím k dispozici na těchto kontaktech:
Mobil: +420 731 193 191
Email:
Poznámky pro editory
- Na poli cestovního ruchu patří pivovar Plzeňský Prazdroj mezi světově nejlépe hodnocené turistické destinace. Prohlídková trasa Pilsner Urquell uspokojí i velmi náročné návštěvníky a seznámí je s příběhem a unikátním způsobem vaření zlatého ležáku Pilsner Urquell.
- Pivovarské muzeum v Plzni se svojí jedinečnou atmosférou mapuje vznik a rozvoj pivovarnictví a s ním souvisejících řemesel. Sídlí v původním středověkém právovárečném domě a ve svých fondech uchovává např. rozsáhlou sbírku pivního nápojového i obalového skla, etiket, pivních tácků, výtvarného umění, ale také řadu pivovarských kuriozit a mnoho dalšího.
- Investice Plzeňského Prazdroje do podpory a rozvoje turistického ruchu v pivovarech v Plzni, Velkých Popovicích a Nošovicích dosáhly za posledních 10 let téměř 80 milionů korun. V roce 2015 využilo prohlídek, akcí, programů a dalších aktivit Plzeňského Prazdroje více než 880tisíc zájemců z Čech i zahraničí a za posledních deset let přesáhlo toto číslo 5 milionů návštěvníků.
(Plzeň)