Staráme se o dědictví našich předků a investujeme do projektů, kterými vdechujeme našim historickým budovám nový život. Zvyšujeme povědomí o starých pivovarských řemeslech.

Plzeňský Prazdroj nabízí návštěvníkům návrat do začátků 20. století – prohlídkou pivovaru včetně historických pivovarských sklepů, kde si mohou na vlastní kůži vyzkoušet tradiční pivovarská řemesla a proměnit se v ledaře, bednáře, sladovníky, výčepní nebo sklepmistry.

Účastníci čtyřhodinové prohlídky tak uvidí autentická místa, kde se před 178 lety zrodilo proslulé pivo Pilsner Urquell a kde jeho příběh dodnes pokračuje. V Návštěvnickém centru se seznámí s historií zlatého ležáku a na závěr posedí v „šalandě“, kde popijí Pilsner Urquell načepovaný přímo z ležáckého dubového sudu.

Dvakrát během minulého roku měli návštěvníci Plzeňského Prazdroje možnost podívat se, jak vypadá postup smolení dubových sudů, v nichž v plzeňských sklepích leží a dozrává Pilsner Urquell. Právě tato činnost je hlavní pracovní náplní party osmi bednářů, která působí přímo v pivovaru.

Plzeňský Prazdroj je jediný pivovar v Evropě, který má bednáře ve stálém pracovním stavu. Pomáhají udržovat tradici a předávají své zkušenosti dál – jednak mladším kolegům, jednak zájemcům ze zahraničí. Na sdílení zkušeností s francouzskými kolegy bednáři chceme navázat a rádi bychom předávali naše zkušenosti nejen laické veřejnosti v rámci prezentačních akcí, kterých každým rokem pořádáme několik, ale i odborníkům například z Řemeslné školy v Oselcích nebo Střední školy řemesel v Jaroměři.

Práce bednářů kromě udržování tradice plní i další funkci: Vzorky piva ze sudů se totiž porovnávají s tím, které zraje v moderních cylindrokonických tancích. Díky tomu lze zachovávat stálou a neměnnou chuť plzeňského ležáku Pilsner Urquell jako v době jeho vzniku před 178 lety.
Velký ležácký sud má objem až 40 hektolitrů a prázdný váží 800 kilogramů. Vysklepení, tedy vykulení všech sudů ze sklepů ven, jejich smolení a následný návrat zpátky „pod zem“ zabere bednářům dva týdny. Kromě péče o velké ležácké sudy, jejich opravu a výrobu nových bednáři také vyrábějí dárkové sudy a soudky na objednávku.

Bednáři vždy byli neoddělitelnou součástí pivovaru. Už v době první republiky, konkrétně v roce 1926, si tehdejší Měšťanský pivovar v Plzni nechal registrovat kruhovou ochrannou známku s bednářským soudkem, který je do dnešní doby jeho neodmyslitelnou součástí a jedním ze symbolů pivovaru.

Většina piva se dnes vyrábí v moderních kovových tancích, v části sklepů však najdete historickou spilku s dubovými otevřenými káděmi i ležácké oddělení se sudy. V dubových kádích tady pivo kvasí a v dubových sudech, které vyrobili místní bednáři, zraje. Na celý proces dohlížejí v Plzeňském pivovaru dva sklepmistři. Měří teplotu, zaznamenávají údaje, zjišťují senzorické vlastnosti a degustují.

Takto vyrobené pivo je pak důležité pro ověření kvality toho připraveného současnou moderní cestou. Oba moky musí chutnat stejně výtečně.

Předáváme pivovarské řemeslo dalším generacím. Dobrá příležitost se vždy najde: Například v loňském roce sládci Plzeňského Prazdroje spolu se studenty pivovarnictví uvařili speciální pivo k oslavám Mezinárodního dne studenstva a k výročí 30 let od Sametové revoluce. Zapojili se studenti z Vysoké školy chemicko-technologické v Praze a ze Střední průmyslové školy potravinářských technologií v pražské Podskalské ulici.

Světlé pivo Sametový ležák z českého chmele Rubín a Harmonie se vařilo hned na třech místech – v Plzeňském Prazdroji a také ve zkušebních varnách obou škol. Z každé školy se vaření zúčastnili čtyři studenti starší osmnácti let, pro které to byla ideální forma přípravy pro profesi budoucího sládka.

Touto netradiční spoluprací jsme si potvrdili, že i v dnešní době je o tradiční české řemeslo sládka zájem.

Historická budova zahradního pavilonu Formanka v areálu Plzeňského Prazdroje v Plzni projde celkovou rekonstrukcí. Během devíti měsíců se zmodernizuje interiér a opraví vnější fasáda včetně pro ni typického hrázděného zdiva.

Rekonstrukce Formanky bude stát téměř dva miliony korun a skončí v červnu 2020. Jde o největší rekonstrukci této historické budovy od jejího vzniku na přelomu 19. a 20. století, v minulosti se uskutečnily jen nezbytné drobné opravy či úpravy interiéru.

Původní budova Formanky byla postavena ve stylu tehdejší lázeňské architektury jako letní pavilon pro rozšíření reprezentačních prostor pivovaru před budovou konferenčního centra Secese. Následně byla doplněna hrázděným zdivem a mohla se díky tomu využívat celoročně.
Před Formankou dlouhá léta stávala první varní pánev Plzeňského Prazdroje, což je vůbec nejcennější historická relikvie pivovaru. K vaření piva se využívala v letech 1842–1892 a v současnosti jesoučástí turistické trasy Pilsner Urquell.

Po otevření restaurace Na Spilce v roce 1992 byla Formanka využívána jako letní restaurace se zahrádkou a právě tehdy získala své současné jméno. V roce 2002 se z ní pak stala hospoda pouze pro zaměstnance pivovaru. Od roku 2017 slouží nejen jako místo pro setkávání lidí z Prazdroje, ale je opět otevřena pro širokou veřejnost.

Počátkem 20. století začala stále rostoucí výroba Měšťanského pivovaru v Plzni narážet na potíže se zásobováním vodou a energií. Tehdejší šéfinženýr závodu František Spalek předstoupil před správní radu pivovaru s rozsáhlým projektem, který měl závodu zajistit naprostou soběstačnost a nezávislost na dodávkách vody a elektrické energie.

Pro zásobování užitkovou vodou byla navržena a zřízena říční vodárna, která byla schopna čerpat vodu z řek Radbuzy a Mže v úctyhodném objemu až 12 tisíc metrů krychlových vody denně. Pro zásobování varní vodou vyhloubili Na Roudné artézskou studnu hlubokou 83,55 metrů a nad ní vystavěli studniční neboli roudenskou vodárnu. Odtud čerpaná pramenitá voda o objemu až 20 tisíc hektolitrů za 24 hodin byla odváděna potrubím do areálu pivovaru. Protože tato hlubinná voda obsahovala velké množství železa, musela být do systému začleněna odželezovací stanice, která s využitím jednoduchého principu oxidace železa atmosférickým kyslíkem zbavovala vodu tohoto nežádoucího prvku.

Pramenitá i říční voda se čerpala do dvou oddělených nádrží vodárenské věže, která rovněž vznikla v rámci Spalkova projektu a dodnes je jednou z nejvýraznějších dominant plzeňského pivovaru. Nádrže vodárenské věže byly vyprojektovány tak, aby stály nade všemi stavbami podniku. Voda se tak dala po celém areálu rozvádět samospádem.

V rámci projektu vznikla současně elektrocentrála, která dovolila většinu do té doby používaných parních strojů a generátorů, různě roztroušených po celém závodě, odstavit jako záložní zdroje energie.

Práce na projektu byly zahájeny v roce 1901 a poslední stavba byla zkolaudována v roce 1907. Celý projekt, který byl na svou dobu poměrně finančně náročný, splnil nad očekávání svůj účel – například vodárenská věž sloužila svému původnímu účelu bez větších zásahů až do roku 2005, tedy bezmála 100 let.

V areálu Plzeňského Prazdroje odstartovaly v roce 2019 práce na výstavbě nového minipivovaru v donedávna nevyužívané elektrárně. Jméno pivovaru, Proud, inspirovala jednak budova elektrocentrály, jednak místo, kde se nachází. Pivovar totiž vzniká přímo na soutoku Mže a Radbuzy, kde říční tok získává na intenzitě, tedy dostává větší proud.

Srdcem pivovaru bude 30 hektolitrová varna a první pivo by se tady mělo uvařit už na konci léta 2020. Bude směřovat především do pivních barů, kde je pestrá nabídka speciálů.

Pivovar Proud bude mít vlastní zaměstnance a fungovat nezávisle na Prazdroji. Mělo by to být místo, kde se budou setkávat čeští i zahraniční sládkové, akademici, pivní experti a samozřejmě i milovníci speciálů, aby tu diskutovali o pivu a zároveň inspirovali výrobce k vytváření nových pivních receptů a zkoušení různých výrobních postupů.

Pro budoucnost je důležité seznamovat se s historií země nejen prostřednictvím hradů a zámků, ale také průmyslových podniků, které jsou stejně tak součástí naší minulosti. O tom je přesvědčen i Plzeňský Prazdroj, v jehož areálu se nacházejí unikátní industriální památky. Návštěvníkům tak nabízí pestrou škálu prohlídek a seznamuje je s historií pivovarských budov a rozvojem celého areálu.

V oblasti industriálního turismu spolupracuje pivovar dlouhodobě s městem Plzní, spoluvytváří jeho koncepci cestovního ruchu. Přestože už Plzeň není šedivým průmyslovým městem, na industriální tradici tady lze narazit na každém kroku. Navázat na odkaz světoznámých značek, jako jsou Plzeňský Prazdroj a Škodovka, a otevřít aspoň na pár dnů průmyslové areály chce festival Industry Open, který se poprvé uskutečnil v červnu 2019. Plzeňský Prazdroj byl partnerem tohoto festivalu.

Plzeňský Prazdroj je také součástí European Route of Industrial Heritage Heritage (Evropské stezky industriálního dědictví), tedy turistické informační sítě o místech, kde se v Evropě nalézá cenné industriální dědictví. S tím souvisí i naše snaha starat se o historické budovy, byť už dosloužily svému původnímu účelu.

Prohlídek, zážitkových programů a kulturních a společenských akcí se loni v pivovarech Plzeňského Prazdroje zúčastnil rekordní počet 980 tisíc lidí, tedy o 7,5 procenta více než v roce 2018. Více než polovinu návštěvníků tvořili čeští turisté, druhou nepočetnější skupinou pak byli s 18 procenty Asiaté, zejména návštěvníci z Číny. Následovali Němci, kteří tvoří necelých 12 procent.

Největší zájem byl o trasy a akce v plzeňském pivovaru, kam zamířilo dokonce o 12 procent víc lidí než loni. Dlouhodobě nejvytíženější je trasa Pilsner Urquell, velký zájem byl ale i o trasu pivovaru Gambrinus, která zaznamenala nejvyšší návštěvnost od roku 2014.

Nejvíce turistů ve své historii přivítal i pivovar ve Velkých Popovicích. K tomu přispěly nejen oblíbené zážitkové akce, jako je Den Kozla nebo Klobáskofest, ale také rostoucí počet těch, kteří k návštěvě prohlídkové trasy využili speciální vlak, který jezdí každou sobotu od jara do podzimu z pražského Hlavního nádraží.

Nejpočetnější skupinou návštěvníků na prohlídkových trasách ve Velkých Popovicích jsou s 52 procenty stále Češi, 11,5 procenta turistů loni představovali Rusové a třetí nejčastější národností byli Maďaři s 10,5 procenta. To je unikátní číslo mezi všemi pivovary Plzeňského Prazdroje a dokazuje, jakou popularitu Kozel v jinak spíše vinařském Maďarsku má. Další početné skupiny návštěvníků přijeli v loňském roce z Německa nebo Švédska.

Pivovar Radegast zaznamenal meziroční pokles návštěvnosti: Na tom se podepsal především přesun populárního Radegast dne do Frýdku-Místku, a to kvůli stavbě nové plechovkové linky. V roce 2020 se akce opět vrací do Nošovic a oslaví společně se svými věrnými fanoušky 50 let od založení pivovaru.