Speciální chmelové EKG začíná měřit, jak rostliny reagují na počasí a klima

Projekt PRO CHMEL, který má za cíl zachovat kvalitu i množství tuzemského chmele a ve kterém se z iniciativy Plzeňského Prazdroje spojili pěstitelé chmele a přední světoví odborníci na moderní technologie, vstupuje do své hlavní fáze. Experti v těchto dnech naistalovali na rostliny chmele speciální senzory, které budou hlásit, jak chmel reaguje na změny počasí, množství vláhy i živin v půdě. Získaná data umožní vytvořit pro pěstitele zcela novou aplikaci, která přispěje k efektivnějšímu zavlažování chmele i šetření s nedostatkovou vodou.

„Chmelové EKG, tedy senzory umístěné přímo na vybraných rostlinách, instalujeme na šesti farmách v žatecké oblasti. Čekali jsme do chvíle, kdy rostliny vyrostou a stonky chmele budou dostatečně silné na to, aby senzory udržely. Ty budou měřit jejich celkové zdraví, hlásit, jak rychle přirůstá stonek a jak proudí živiny uvnitř rostliny. Získané informace budeme vyhodnocovat společně s rychlostí růstu celé chmelnice, kterou sledujeme prostřednictvím časosběrné kamery. Chmel tak budeme sledovat nejen zvenčí, ale začínáme detailně monitorovat i jeho kondici zevnitř,“ popisuje Ivan Tučník, vedoucí projektu PRO CHMEL z Plzeňského Prazdroje.

Senzory na rostlinách doplňují půdní čidla a meteostanice instalované na chmelnicích loni v listopadu i časosběrné kamery, které monitorují růst chmele od letošního února. Instalují je experti belgické společnosti 2grow ve spolupráci s výzkumníky z Chmelařského institutu. Senzory byly vyvinuty primárně pro sledování zdraví stromků či keřů, úplně poprvé teď budou instalovány na chmel nebo obdobnou rostlinu bez stabilního kmínku.

Už první data získaná z půdních senzorů přinesla nové poznatky. „Od loňského podzimu v pravidelných intervalech sledujeme teplotu a vlhkost půdy do hloubky 120 centimetrů. Ukazuje se například velký rozdíl mezi množstvím srážek a obsahem vody v půdě v různé hloubce. To nám dává základ pro efektivnější zavlažování chmelnic,“ doplňuje David Ceaser, hlavní agronom Agritecture. Meteostanice umístěné v jednotlivých částech chmelnic pak měří rychlost a směr větru, srážky, teplotu i vlhkost vzduchu, sluneční záření i vlhkost na povrchu listů chmelových rostlin. „Kompletní výsledky první fáze projektu získáme sice až na podzim po letošní sklizni, ale už nyní nám projekt přináší první benefity. Získali jsme například přesnější přehled o klimatických podmínkách na monitorovaných chmelnicích a máme také detailní půdní rozbory, z nichž umíme vyčíst stav živin v půdě,“ říká Zdeněk Rosa, předseda představenstva Chmelařství družstva Žatec.

Všechna získaná data poskytnou expertům unikátní informace o tom, kdy chmel potřebuje vodu a jak reaguje na mikroklima ve svém okolí. Společnost Microsoft k tomu doplní data ze svého planetárního počítače. Ten obsahuje obrovské množství podrobných informací a satelitních snímků o naší planetě včetně historických údajů. „Momentálně se zaměřujeme na analýzu dostupných satelitních snímků a jejich začlenění do celkového obrazu o stavu chmelnic. Poskytují nám další pohled i možnost škálování mimo pilotní chmelové oblasti. Zároveň strukturujeme získaná historická data, které jsou jedním ze základních předpokladů pro předpovědi, kde a jak zavlažovat, což je přesně to, co by měl software v budoucnu pěstitelům poskytnout,“ říká Alex Mitro z Microsoftu.

Cílem projekt PRO CHMEL je vytvoření mobilní aplikace, která bude umět všechna data pomocí umělé inteligence vyhodnotit a chmelařům poradí, kdy a v jakém množství mají zavlažovat, a to až na úroveň jednotlivých částí chmelnic. To by mělo vést nejen k úsporám vody, ale zejména k zachování kvality chmele i vypěstovaného množství pro budoucnost.

Poznámky pro editory
• Shrnutí projektu PRO CHMEL
Projekt vznikl z iniciativy Plzeňského Prazdroje, za účasti mateřské skupiny Asahi Europe & International, společností Agritecture, Microsoft a ve spolupráci s Chmelařským institutem a Svazem pěstitelů chmele ČR. Na projektu spolupracuje zhruba 40 expertů rozprostřených na třech kontinentech, od Singapuru po San Francisco, od Bělehradu po Quebec.

Český chmel dává českému pivu unikátní hořkou chuť i výjimečnou vůni. Spolu s vodou a ječmenem jde o zásadní surovinu, o kterou je potřeba pečovat, aby si miliony lidí v Česku i ve světě mohly i nadále vychutnávat české pivo. Podobně jako jiné plodiny i chmel ovlivňují změny klimatu a nepravidelné srážky. Proto vznikl projekt PRO CHMEL, aby pomohl chmelařům efektivněji zavlažovat a tím přispěl k zachování kvality i vypěstovaného množství českého chmele.

K tomu jsou třeba co nejpřesnější data o půdě a klimatických podmínkách na konkrétní chmelnici. Stejně tak potřebují pěstitelé rozumět tomu, jak a proč rostliny na danou klimatickou situaci reagují. Do půdy, na chmelnici i na rostliny chmele budou instalovány senzory, které budou během jednoho rostlinného cyklu sbírat data o srážkách, vlhkosti a mikroklimatu v půdě. Jde o takové chmelové EKG, které poskytne unikátní informace o tom, co český chmel v dané roční době a při konkrétním počasí potřebuje. Microsoft spolu s americkou firmou Agritecture vyvinou software, který tato data dokáže zpracovat a vyhodnotit. Mobilní aplikace pak chmelařům ukáže, kdy rostliny potřebují vláhu. Chmelaři tak budou moci s vodou, které je často nedostatek, zacházet efektivněji a zajistit tak udržitelné pěstování této cenné suroviny i do budoucna. Více o projekt na www.prochmel.cz

• Česká republika je jedním ze světových lídrů v produkci chmele s více než tisíciletou tradicí. Ročně se zde na 5 000 hektarech vypěstuje zhruba 6 000 tun chmele. Z toho přes 80 % tvoří neslavnější odrůda – Žatecký poloraný červeňák – s jemným aroma a nezaměnitelnou chutí, typickou mj. pro plzeňský ležák. Produkce českého chmele ale v posledních deseti letech výrazně kolísá, a to právě vlivem nestálosti počasí a nepravidelných srážek. Příkladem je rok 2012, kdy české chmelnice vyprodukovaly jen 4,3 tisíce tun sklizně, zatímco o čtyři roky později přes 7,7 tisíce tun. Rozdíl v úrodě tedy činil 44 %, přičemž plocha chmelnic se změnila jen o 8,5 %. V ostatních letech nejsou rozdíly tak velké, ale jsou pořád viditelné. Meziroční výkyvy opakovaně přesáhly tisíc tun, tedy okolo 20 %.

• Plzeňský Prazdroj patří mezi tuzemské lídry v oblasti udržitelného podnikání. Předloni představil zcela novou strategii udržitelnosti. Zavazuje se v ní k dosažení uhlíkové neutrality ve výrobě do roku 2030, využívání výhradně obnovitelných zdrojů energie nebo k cirkularitě svých obalů. Zároveň hodlá ještě více prohloubit svou pozici lídra v hospodaření s vodou. Důraz klade i na to, jaký vliv má jeho podnikání na zaměstnance i celou společnost. V roce 2021 v žebříčku Byznysu pro společnost TOP Odpovědná firma získal dvě významná ocenění; v kategoriích Velká firma a TOP Odpovědná firma v reportingu.
S exportem do více než 50 zemí celého světa je Plzeňský Prazdroj lídrem mezi výrobci piva v regionu a největším exportérem českého piva.

• Asahi Europe & International (AEI) je součástí Asahi Group Holdings, globální nápojové a potravinářské společnosti kótované na tokijské burze v Japonsku. Vznikla díky akvizicím, které umožnily Asahi Group Holdings, tradičnímu japonskému výrobci piva, whisky a široké škály potravinářských výrobků, založit a posílit své podnikání v Evropě a po celém světě. Firma zaměstnává více než 10 000 lidí, provozuje 19 výrobních podniků v 8 zemích Evropy a dále se s výjimkou Japonska a Oceánie stará celosvětově o export (90 trhů). Mezi její nejznámější značky se řadí Asahi Super Dry, Pilsner Urquell, Peroni Nastro Azzurro, Grolsch a Kozel. AEI dlouhodobě usiluje o udržitelný způsob podnikání a je členem několika mezinárodních koalic v této oblasti. Své nejnovější závazky pak představila v loňském roce v programu Legacy 2030.
www.asahiinternational.com

• Microsoft je přední výrobce technologií pro svět, ve kterém jsou mobilita a cloud na prvním místě. Naší misí je umožnit každému člověku a každé organizaci na světě dokázat více. Microsoft Corporation vznikla před více než 40 lety – v dubnu roku 1975. Česká pobočka zahájila činnost v roce 1992. V červenci 2016 spojila česká pobočka síly se slovenskou a vznikl Microsoft Česká republika a Slovensko. Naší vizí je inspirovat naše zákazníky, jednotlivce i organizace v České republice i na Slovensku, aby pomocí digitálních technologií dokázali měnit svět. Věříme, že odpovědnost začíná vytvořením příležitostí pro všechny. Cílem společenské odpovědnosti Microsoftu je poskytnout přístup k technologiím a znalostem právě těm lidem a organizacím, které to potřebují nejvíce a jejichž možnosti využívat moderní technologie jsou často omezené. Pomáháme dětem a mladým lidem, zejména těm, kteří mají nějaké znevýhodnění, neziskovým organizacím, vzdělávacím institucím a dalším partnerům tím, že s nimi sdílíme naše technologie, zdroje, čas a dovednosti.

• Agritecture založil Henry Gordon-Smith v roce 2014 (původně s názvem „Blue Planet Consulting“), aby pomohl podnikatelům během klíčové fáze plánování jejich tzv. městského farmaření, aby předcházeli chybám, které by negativně ovlivnily jejich pěstování. Od té doby se společnost Agritecture stala celosvětovou vedoucí poradenskou firmou v oblasti městského pěstování a zemědělství v kontrolovaném prostředí. Klienty společnosti jsou podnikatelé, investoři, poskytovatelé technologií, a to ve více než 25 různých zemích. Agritecture sestává z globálního týmu konzultantů v různých odvětvích, kteří spoléhají na stále více se rozšiřující soubory dat a ověřenou metodiku a kteří k dnešnímu dni dokončili už 150 projektů.

• České chmelařství má více než tisíciletou tradicí a světové renomé. V třech vyhlášených chmelařských oblastech se pěstuje na zhruba 5000 hektarech chmel prvotřídní kvality. Česko patří dlouhodobě také mezi největší exportéry chmele. Přes 80 % produkce tvoří neslavnější odrůda – Žatecký poloraný červeňák – s jemným aroma a nezaměnitelnou chutí, typickou pro plzeňský ležák. Výraznou prioritou českých zemědělců a farmářů je udržitelné pěstování chmele. V devadesátých létech došlo k výraznému snížení počtu tuzemských chmelnic, chmelaři proto každoročně investují do jejich obnovy. Dlouhodobě se starají také o udržování vody v krajině a stavějí závlahové systémy chmelnic. Výrazné investice míří i do nákupu nových technologií pro udrženi vysoké kvality chmele a zvýšeni produktivity při jeho pěstování a sklizni.