Tuzemské prodeje Plzeňského Prazdroje loni klesly o 3 procenta. Mírně se ale zvýšil zájem o jeho čepované pivo.

Plzeňský Prazdroj loni zaznamenal v důsledku covidové pandemie druhý rok po sobě pokles celkových prodejů piva na domácím trhu, meziročně o 3 procenta na 6,5 milionu hektolitrů. Trvalá podpora a výrazné investice do hospod a rozvoje české pivní kultury se ale promítly do rostoucích prodejů čepovaných piv. Méně se dařilo baleným pivům v obchodech.

Dopady pandemie na pivovar jsou nejlépe patrné při porovnání prodejů s předkoronavirovým obdobím. Oproti roku 2019 prodal Prazdroj loni na domácím trhu o desetinu produkce méně, což znamená mínus 145 milionů piv.

Prodeje čepovaných piv v Česku Prazdroj meziročně navýšil o 2 procenta, a to i přesto, že gastrosektor byl uzavřený dokonce déle než v roce 2020. Do výsledku se promítá intenzivní podpora, kterou Prazdroj hospodám dlouhodobě věnuje. Jen za poslední dva roky pivovar na podporu gastra vyčlenil přes půl miliardy korun. Část pomoci přímo souvisela s pandemií, výrazně se Prazdroj ale zaměřuje i na dlouhodobější investice do vybavení hospod nebo do vylepšení jejich interiérů a exteriérů. Vedle toho nabízí propracovaný systém poradenství pro rozvoj hospod. „Pořádáme školení hospodských i jejich personálu. Nabízíme kurzy, kde si mohou zlepšit své znalosti v ekonomice provozu, dozví se jak vést a motivovat zaměstnance, zlepšit servis, propagaci podniku nebo jak používat moderní technologie. Covid zájem o tuhle formu pomoci výrazně akceleroval, naše kurzy jsou dlouho dopředu rezervované. Je vidět, že hospodští se chtějí s covidovou situací vypořádat, mají dost energie a díky nám vidí, že občas stačí změnit jen málo, a podnik začne šlapat. Potvrzuje se, že náš ucelený systém péče o hospody funguje a přináší jim pozitivní efekt. Nejsme pro ně jen dodavatel, jsme pro ně partner, který se o ně stará od piva, přes vybavení až po poradenství, jak úspěšně a dlouhodobě podnikat. Díky tomu se na nás obracejí i další hospodští, což se propisuje i do celkových prodejních výsledků,“ říká obchodní ředitel Prazdroje Tomáš Mráz.

Aktuálně Prazdroj pomáhá hospodským s nastartováním byznysu pro hlavní sezonu a poradenství má cílené na jednotlivé segmenty gastrosektoru, nejen na velké restaurace a pivnice ve městech. Příkladem je program Vesnice, v jehož rámci pivovar pomáhá hospodám v obcích a malých městech udržet si svou atraktivitu pro místní obyvatele. Nyní se ho účastní přes 800 vesnických provozoven.

Na rozdíl od hospod prodeje v obchodech loni v důsledku krize klesly meziročně o pět procent. V porovnání s obdobím před pandemií jsou ale vyšší.

Kromě absolutních čísel ukazují loňské výsledky zajímavé trendy. Výrazně se mění preference spotřebitelů, kteří stále častěji vyhledávají chuťově výrazná piva, zejména ležáky. Jejich prodeje se loni zvýšily o 2 procenta. Růst znovu potvrdila vlajková loď pivovaru – ležák Pilsner Urquell, největší podíl na růstu ležácké kategorie pak má pivovar Radegast se stále populárnější Ryze Hořkou 12. „Spotřebitelé preferují chuťové vlastnosti ležáků. Chtějí si užít větší hořkost nebo vyzkoušet nové chutě. Tenhle trend se ale promítá i do dalších kategorií, do desítek a dokonce i do nealko piv,“ říká Tomáš Mráz.

To potvrzuje i zájem lidí o předloňskou novinku, Radegast Ratar. Výčepní speciál, který je nejvíc hořkým pivem v historii Radegastu, meziročně narost o dvě třetiny, zájem je ale i o výčepní speciál Radegastu ROG IPA nebo Extra Hořkou 15.

Důraz spotřebitelů na výraznější chuť piva se projevil i v segmentu toho nealkoholického, prodeje Birellu loni táhly dvě novinky – Birell Za studena chmelený a Birell stylu IPA. Prodeje neochuceného Birellu tak loni celkově vzrostly o procento. „Druhým tahounem našich nealkoholických piv jsou ochucené nealkoradlery, jejichž prodeje se loni zvýšily o 4 procenta. Nejvíce rostl Birell Pomelo & Grep, a to především v čepované variantě. V hospodách a restauracích jsme ho loni prodali o 23 % víc než v roce 2020,“ doplňuje Tomáš Mráz.

Zároveň Prazdroj investuje intenzivně do výroby, aby zajistil dlouhodobě dostatečnou kapacitu svých vysoce kvalitních produktů. „Modernizujeme naše pivovary, abychom mohli i v budoucnu držet maximální kvalitu našich piv a dokázali je dodávat včas všem, kteří je mají rádi,“ dodává Tomáš Mráz. V loňském roce došlo ke zvýšení výrobní kapacity v Pivovaru Radegast o pětinu na více než 72 000 hektolitrů piva týdně. Umožnila to investice ve výši 250 milionů korun, která zahrnovala stavbu nové varny, pořízení čtyř kvasných tanků a nový sladinový filtr. Pokročily i práce na rozšíření skladovacích kapacit v Plzni a investice do dalších inovací, které vedou ke snižování spotřeby vody, energií i produkce CO2. Ve Velkých Popovicích pak letos dojde ke zprovoznění 14 nových cylindrokonických tanků pro kvašení a zrání piva.

Poznámka pro editory:
• Maximálně šetrné chování k životnímu prostředí je součástí filozofie podnikání Plzeňského Prazdroje. Zaměřuje se na recyklaci a opětovné využívání obalů, dlouhodobě snižuje spotřebu vody, maximálně využívá obnovitelnou energii a omezuje používání plastů. Do roku 2030 by měla výroba Plzeňského Prazdroje dosáhnout uhlíkové neutrality.
• S exportem do více než 50 zemí celého světa je Plzeňský Prazdroj lídrem mezi výrobci piva v regionu a největším exportérem českého piva.
• Plzeňský Prazdroj získal v roce 2021 v žebříčku Byznysu pro společnost TOP Odpovědná firma dvě významná ocenění; v kategoriích Velká firma a TOP Odpovědná firma v reportingu.