V Beskydech se objevila ledová socha Radegasta

Jak lépe zadržovat vodu a vracet ji zpět do krajiny? Do boje o vodu v Beskydech vstoupila ledová socha. Má podobu boha Radegasta
a postupným roztáním podpoří vznik další tůně pod Pustevnami. Radegastovy tůně v beskydské lokalitě Pod Juráškou založily Pivovar Radegast a nezisková organizace ČSOP Salamandr.

Radegast je v „boji o vodu“ dlouhodobě aktivní. Nošovický pivovar dokázal za posledních 12 let snížit spotřebu vody potřebnou na výrobu piva o přibližně 40 %. V posledních letech mu tak stačí na uvaření jednoho půllitru piva jen 1,27 litru vody. To ho řadí k naprosté světové špičce.

„Snižování spotřeby je ale jen jedna část. Stejně důležité je i vodu efektivně zadržovat a vracet tam, kam patří – do krajiny. Proto podporujeme i ostatní, kteří se těmto aktivitám věnují,“ říká Josef Jalůvka, manažer značky Radegast, a dodává: „Za posledních šest let jsme rozdělili nejen v rámci grantového programu Radegast lidem skoro tři miliony korun na projekty, které se týkaly právě zadržování vody v krajině, ale také šetrného zacházení s vodními zdroji, hospodaření s dešťovou vodou nebo záchrany cenných podmáčených lokalit.“

Mezi takové oblasti patří louka Pod Juráškou, mokřad Hutě ve Starých Hamrech nebo mokřad na Plucnarce v údolí Čeladenky, o které se dlouhodobě starají odborníci z ČSOP Salamandr za podpory Pivovaru Radegast. Lepšímu zadržování vody v krajině nyní pomůže nová tůně, která vznikla kousek od cesty na Pustevny a do které postupně roztaje ledová socha Radegasta. Spolu s již dříve vybudovanou tůní vytvoří místo pojmenované Radegastovy tůně.

Podmáčená louka Pod Juráškou je lokalita, kterých v Beskydech moc není. Až do konce června tady kvetou orchideje a mečíky. V tůních žijí čolci nebo velké larvy vážek. „Naše krajina trpí střídáním období sucha a přívalových dešťů. Bojovat proti tomu můžeme tím, že zvládneme zadržet v krajině co nejvíce vody. V tom nám pomůžou mokřady, které jsou důležitým prvkem zdravé krajiny,“ říká Vojtěch Bajer, předseda organizace ČSOP Salamandr, která se o beskydské mokřady a louky stará.

Radegast během léta představí na svém Facebooku a v dalších médiích, jak sám bojuje
o vodu nebo které projekty podporuje. Také ukáže jednoduché výzvy a tipy, jak mohou lidé sami šetřit nebo zadržovat vodu doma, na zahradě nebo ve svém okolí. „Každá kapka má smysl a v Radegastu věříme, že do boje o vodu se může zapojit každý z nás. Voda tu totiž musí zůstat, protože bez ní by nebylo ani pivo,“ shrnuje Josef Jalůvka.

Poznámky pro editory:

• Pivovar Radegast investoval za posledních 12 let desítky milionů korun do vodohospodářských projektů a během tohoto období snížil spotřebu vody potřebnou na výrobu piva o 38 %. V posledních třech letech spotřebovává průměrně 2,54 hl vody na výrobu 1 hl piva. Zařadil se tak mezi pivovary, které patří v šetření s vodou k nejlepším na světě.
• Unikátní systém rybníčků vybudovaný v okolí nošovického pivovaru čistí přírodním způsobem dešťovou vodu odcházející z pivovaru. Každý rok se tak v průměru vyčistí asi 20 velkých 50metrových bazénů. Ekologické pisoáry nainstalované v Radegastovnách zase šetří vodu v hospodách. Měsíčně může jít o úsporu až 250 000 litrů pitné vody.
• V pivovaru Radegast se vaří pivo od roku 1970 a 3. prosince 2020 oslavil 50 let od uvaření první várky piva. Oblibu si získalo díky své charakteristické výrazně hořké chuti.
• Pivovar Radegast je vyhledávaným turistickým cílem, který každoročně navštíví téměř 50 tis. lidí. Je součástí projektu Technotrasa, kam patří nejvýznamnější památky Moravskoslezského kraje.
• Pivovar Radegast je součástí Plzeňského Prazdroje. S exportem do více než 50 zemí celého světa je Plzeňský Prazdroj lídrem mezi výrobci piva v České republice a největším exportérem českého piva.
• Plzeňský Prazdroj získal v letech 2019 a 2020 v žebříčku Byznysu pro společnost TOP Odpovědná firma nejvýznamnější ocenění – Trendsetter za to, že dlouhodobě v Česku udává směr v oblasti udržitelnosti a přináší nové inspirativní podněty k odpovědnosti v podnikání.